Odpověděl/a – 6.březen 11:37
za kamarádství (a i za přátelství) považuji, když od osoby dostanu možnost chovat se k ní otevřeně se všemi vlastnostmi, které jsou mi vlastní. Když tohle mé přirozené chování probíhá a jak dávám tak zpětně dostávám od dané osoby, vzniká na té naší úrovni určité pouto, pocit blaha, který se těžko něčím nahrazuje. Osobně si myslím že je to prakticky láska. Takže ano, cítím lásku, co se týče kamarádů, přátel a blízkých lidí .)
Odpověděl/a – 6.březen 12:02
za kamarádství (a i za přátelství) považuji, když od osoby dostanu
možnost chovat se k ní otevřeně se všemi vlastnostmi, které jsou mi
vlastní. Když tohle mé přirozené chování probíhá a jak dávám tak
zpětně dostávám od dané osoby, vzniká na té naší úrovni určité
pouto, pocit blaha, který se těžko něčím nahrazuje. Osobně si myslím že
je to prakticky láska. Takže ano, cítím lásku, co se týče kamarádů,
přátel a blízkých lidí .)
Doplňuji:
..a k tvému"normální se bavení s někým": Je pravidlo,že jak
dáváš,tak bereš- třeba když tě bude někdo extra ponižovat, budeš se
bránit a naopak. Jen opravdu silní vracejí lásku za křivdu. Takže není
„normální se bavení s někým“. Je jen ta láska, a nebo nenormální se
bavení,nepřirozené, tzv. přetvářka.