Historie úprav

anonym

Odpověděl/a – 22.únor 7:49

Řidič má mít uzavřeno pojištění „Odpovědnosti za způsobenou škodu“. Zaměstnavatel mu potom sráží tzv. spoluúčast podle výše sjednané pojistnou smlouvou (většinou 5%), která je zákonem omezena na 4,5 násobek měsíčního platu zaměstnance.
Padáka automaticky nikdo nedostává. Pokud by na straně řidiče došlo k hrubému porušení pracovní kázně (nedodržování povinných přestávek, požití alkoholu nebo omaných látek), tak by samozřejmě takové jednání mělo za následek rychlé řešení, ale obávám se, že by to mělo dohru i na jiné úrovni. Pravděpodobně by byl řidič i trestně stíhán. Zaměstnavatel by havárii zcela jistě posuzoval podle výsledku šetření policie a míry zavinění nehody.

anonym

Odpověděl/a – 22.únor 10:33

Řidič má mít uzavřeno pojištění „Odpovědnosti za způsobenou škodu“. Zaměstnavatel mu potom sráží tzv. spoluúčast podle výše sjednané pojistnou smlouvou (většinou 5%), která je zákonem omezena na 4,5 násobek měsíčního platu zaměstnance.
Padáka automaticky nikdo nedostává. Pokud by na straně řidiče došlo k hrubému porušení pracovní kázně (nedodržování povinných přestávek, požití alkoholu nebo omaných látek), tak by samozřejmě takové jednání mělo za následek rychlé řešení, ale obávám se, že by to mělo dohru i na jiné úrovni. Pravděpodobně by byl řidič i trestně stíhán. Zaměstnavatel by havárii zcela jistě posuzoval podle výsledku šetření policie a míry zavinění nehody.
Doplňuji:
Ad Titus- zaměstnavatel nestrhává spoluúčast. Spoluúčast funguje ve vztahu pojištěný x pojistník (pojišťovna). Pojišťovna spoluúčast nevyplatí! O příslušná procenta (nebo konkrétní částku) sníží pojistné plnění. Pokud jde o zaměstnance, tak nese tíži na spoluúčast na svůj vlastní náklad.
U škody na vozidle nebo přepravovaném nákladu se jedná o dva druhy pojištění. To má zajišťovat zaměstnavatel – pojištění vozidla (povinné + havarijní pojištění) a pojištění nákladu. Obojí pojistné má také tzv. spoluúčast.
Pojištění zaměstnance (tzv. „blbostní pojistka“ na škody způsobené zaměstnavateli) má sloužit na krytí škody ve výši 4,5 násobku měsíčního platu zaměstnance. Vyšší náhradu požadovat zaměstnavatel po zaměstnanci nesmí.
Tato částka by měla sloužit k pokrytí „spoluúčasti“ na pojistném zaměstnavateli.
Největší nehoráznost je, že někteří pojištovací agenti klidně uzavřou zaměstnanci pojistku na milion, ačkoliv pojistné krytí by jim stačilo na 250 tisíc. Částka tohoto pojistného se má odvíjet od příjmu zaměstnance, ne od škody na majetku zaměstnavatele. Co by ale pojišťovák neudělal kvůli vyšší provizi, že?