Odpověděl/a – 19.duben 12:39
V ostatních jazycích nevím, ale ve slovanských jazycích je naše ř
opravdu jediné. Nechci se moc rozepisovat, protože historie je složitější.
Jev souvisí s hláskovým vývojem již v praslovanštině. Jednotlivé
slovanské dialekty se sbližovaly i vzdalovaly do té podoby, která je
dnes.
Ke konci praslovanského období a v období pračeském se souhlásky
rozlišily na hlásky jen měkké a jen tvrdé. (Neuvádím je) Třetí skupinu
tvořily hlásky párové (změkčené – palatalizované – např. ŕ a
tvrdé nepalatalizované – r). Tento jev se nazývá párová měkkost,
která se udržela v polštině i ruštině. Ve průběhu vývoje se jen
v češtině před j a některými samohláskami vyvinulo měkké ŕ, které se
ve 13. století změnilo v ř. V polštině k dalšímu měkčení nedošlo
a zůstalo ŕz. Výslovnost se přibližuje našemu ř (zkuste vyslovit r –
ŕ a ř). Rovněž u nás zanikly dvojhlásky, které jsou v polštině –
sz, cz, rz.
Odpověděl/a – 28.září 9:40
V ostatních jazycích nevím, ale ve slovanských jazycích je naše ř
opravdu jediné. Nechci se moc rozepisovat, protože historie je složitější.
Jev souvisí s hláskovým vývojem již v praslovanštině. Jednotlivé
slovanské dialekty se sbližovaly i vzdalovaly do té podoby, která je
dnes.
Ke konci praslovanského období a v období pračeském se souhlásky
rozlišily na hlásky jen měkké a jen tvrdé. (Neuvádím je) Třetí skupinu
tvořily hlásky párové (změkčené – palatalizované – např. ŕ a
tvrdé nepalatalizované – r). Tento jev se nazývá párová měkkost,
která se udržela v polštině i ruštině. Ve průběhu vývoje se jen
v češtině před j a některými samohláskami vyvinulo měkké ŕ, které se
ve 13. století změnilo v ř. V polštině k dalšímu měkčení nedošlo
a zůstalo ŕz. Výslovnost se přibližuje našemu ř (zkuste vyslovit r –
ŕ a ř). Rovněž u nás zanikly dvojhlásky, které jsou v polštině –
sz, cz, rz.
Doplňuji:
Vývoj českého jazyka a dialektologie. Kolektiv.