Odpověděl/a – 10.leden 13:50
Na rozdíl od některých názorů se tentokrát plně přikláním
k vyjádření kolegy Drapa. Nejspíše ti Mosoji nesepnulo, že ve svém
příspěvků zmiňuješ nesouměřitelna fakta a skutečnosti a výsledkem je
pak něco jako dort, který pekli pejsek s kočičkou.
V manželství jako čtyřicetiletý ženáč nadále spatřuji něco jako pak
o odpovědnosti, který dobrovolně uzavírají svéprávní jedinci.
Bez dalšího komentáře proto jen připojuji dva odstavce z manželské
smlouvy mých předků uzavřené v roce 1925:
Odpověděl/a – 10.leden 14:46
Na rozdíl od některých názorů se tentokrát plně přikláním
k vyjádření kolegy Drapa. Nejspíše ti Mosoji nesepnulo, že ve svém
příspěvků zmiňuješ nesouměřitelna fakta a skutečnosti a výsledkem je
pak něco jako dort, který pekli pejsek s kočičkou.
V manželství jako čtyřicetiletý ženáč nadále spatřuji něco jako pak
o odpovědnosti, který dobrovolně uzavírají svéprávní jedinci.
Bez dalšího komentáře proto jen připojuji dva odstavce z manželské
smlouvy mých předků uzavřené v roce 1925:
Doplňuji:
Dovolím si použít repliku paní Rosůlkové – „děti moje“ je
překvapitvé, že k amnestii zde proběhla bouřlivá diskuze. Ovšem na téma
co kdysi představoval pojem manželství a jak i dnes by tento svazek měl
vypadat, je zde náhle snad až přílišné ticho po pěšině…