Historie úprav
Odpověděl/a – 7.leden 14:59
"Jak to mají sousedé?
V Evropské unii se v současné době používá nepřímý způsob volby prezidenta v Estonsku, Itálii, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Německu a v Řecku. Společně s Českou republikou si tak osm ze sedmadvaceti členských zemí EU, tedy skoro třetina, volí prezidenta nepřímým způsobem. Přímo dvanáct, nepřehlédnutelný „zbytek“ ale tvoří sedm konstitučních monarchií (Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie; a uveďme i nečlenský stát EU, leč významnou evropskou monarchii Norsko). Výmluvný je též podíl starých a nových členských zemí z hlediska státního zřízení (republika kontra monarchie). Mezi novými, zpravidla postkomunistickými zeměmi žádnou konstituční monarchii pochopitelně nenalezneme. Postkomunistických zemí je v EU deset, šest z nich volí prezidenta přímo (Bulharsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko), čtyři nepřímo (ČR, Estonsko, Lotyšsko a Maďarsko). Nepostkomunistických zemí je v EU sedmnáct, sedm zmíněných monarchií a deset republik, z nichž si šest volí prezidenta přímo (Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Portugalsko a Rakousko) a čtyři nepřímo (Itálie, Malta, Německo a Řecko). Z nepřímo volených evropských prezidentů žádný nedisponuje nějakými významnými pravomocemi, a jejich role má tedy blízko k postavení konstitučního monarchy. Z těch přímo volených je nejsilnější prezident francouzský, jenž je ale často označován dokonce za voleného absolutistického monarchu."
http://kmotrdrobek.jex.cz/menu/predpisy-a-paragrafy/prima-volba-referendum/prima-volba-prezidenta
Odpověděl/a – 7.leden 20:31
"Jak to mají sousedé?
V Evropské unii se v současné době používá nepřímý způsob volby prezidenta v Estonsku, Itálii, Lotyšsku, Maďarsku, na Maltě, v Německu a v Řecku. Společně s Českou republikou si tak osm ze sedmadvaceti členských zemí EU, tedy skoro třetina, volí prezidenta nepřímým způsobem. Přímo dvanáct, nepřehlédnutelný „zbytek“ ale tvoří sedm konstitučních monarchií (Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie; a uveďme i nečlenský stát EU, leč významnou evropskou monarchii Norsko). Výmluvný je též podíl starých a nových členských zemí z hlediska státního zřízení (republika kontra monarchie). Mezi novými, zpravidla postkomunistickými zeměmi žádnou konstituční monarchii pochopitelně nenalezneme. Postkomunistických zemí je v EU deset, šest z nich volí prezidenta přímo (Bulharsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko), čtyři nepřímo (ČR, Estonsko, Lotyšsko a Maďarsko). Nepostkomunistických zemí je v EU sedmnáct, sedm zmíněných monarchií a deset republik, z nichž si šest volí prezidenta přímo (Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Portugalsko a Rakousko) a čtyři nepřímo (Itálie, Malta, Německo a Řecko). Z nepřímo volených evropských prezidentů žádný nedisponuje nějakými významnými pravomocemi, a jejich role má tedy blízko k postavení konstitučního monarchy. Z těch přímo volených je nejsilnější prezident francouzský, jenž je ale často označován dokonce za voleného absolutistického monarchu."
http://kmotrdrobek.jex.cz/menu/predpisy-a-paragrafy/prima-volba-referendum/prima-volba-prezidenta
Doplňuji:
Tady je něco aktuálnějšího, to nadtím bylo ještě z dob adama
a emu:
„Ke konci roku 2010 začala být už na vládní úrovni připravována změna Ústavy, která by zavedla volbu přímo občany.[1] Vzhledem k tomu, že tento návrh prošel, Česká republika se přidala ke 12 zemím Evropské unie, které přímou volbu hlavy státu mají (Bulharsko, Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko). Zajímavostí je, že u těchto států má silné pravomoci pouze francouzský prezident, postavení ostatních hlav států je podobné českému prezidentovi. Ostatní země EU pak mají volbu nepřímou (Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo a Řecko) nebo jsou konstitučními monarchiemi (Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko). Ovšem v Německu a Itálii nevolí prezidenta jen parlament, ale též zástupci německých zemí či italských oblastí. V Estonsku přechází právo volit prezidenta z parlamentu na Volební shromáždění, kde jsou i zástupci obcí, pokud parlament nezvolí prezidenta ani ve třetí volbě.“
http://cs.wikipedia.org/wiki/Volba_prezidenta_České_republiky
