Odpověděl/a – 2.leden 23:06
V závislosti na koncentraci spor plísní v ovzduší může dojít
k alergickému onemocnění včetně astma.
U citlivějších lidí může déletrvající vystavení se plísním
způsobit vyrážky, rýmu, pálení očí, kašel nebo problémy
s dýcháním.
Mohou vyvolat akutní toxickou reakci a mají karcinogenní efekt.
Vznikají těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá
jako
plísňový zápach. Tyto látky mohou poškozovat sliznice dýchacích cest,
dráždí oči,
v nose a krku, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky.
Odpověděl/a – 2.leden 23:21
V závislosti na koncentraci spor plísní v ovzduší může dojít
k alergickému onemocnění včetně astma.
U citlivějších lidí může déletrvající vystavení se plísním
způsobit vyrážky, rýmu, pálení očí, kašel nebo problémy
s dýcháním.
Mohou vyvolat akutní toxickou reakci a mají karcinogenní efekt.
Vznikají těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá
jako
plísňový zápach. Tyto látky mohou poškozovat sliznice dýchacích cest,
dráždí oči,
v nose a krku, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky.
Doplňuji:
Plíseň má podobu bílých, černých, zelených, modrých, žlutých nebo
hnědých skvrn a povlaků, roste prakticky na všech površích – na
omítkách, malbách, na papíru a tapetách, ve spárách mezi kachlíčkami,
na dřevě, kůži, textiliích.
Objeví-li v bytě plíseň, je největší chybou začít ji okamžitě
škrábat nasucho. Mohla by se tak vzduchem rozšířit i na další místa.
Toto nebezpečí hrozí i při vysávání plísní vysavačem. Pro
odstranění plísně je nutné koupit si některý z protiplísňových
prostředků (Fungispray Luper, Savo proti plísním a podobně) a barevné fl
eky postříkat. Doporučuje se zhruba hodinu počkat, ne déle, aby místo
zcela neuschlo. Potom stačí vzít kartáč nebo hadr namočený ve stejném
přípravku a povlak mechanicky oškrábat. Při silném napadení je třeba
tento postup několikrát opakovat. Po odstranění plísně je vhodné
poškozenou zeď vymalovat. Při použití klasických barev se ale mapy objeví
znova. Proto je nutné volit nátěrové hmoty s protiplísňovými
přípravky.
Relativní vlhkost vzduchu v obytných místnostech by se měla pohybovat pod
padesáti procenty. K jejímu zvyšování přispívá třeba i jen to, že
člověk dýchá. Až o desítky procent se tato hodnota zvyšuje při
vaření, praní a sušení prádla. Když se v koupelně zrcadlo zamží,
v tu chvíli dosahuje vlhkost až devadesáti pěti procent. Otevřením
dveří z kuchyně nebo koupelny se navíc vlhkost zvyšuje i v dalším
prostoru, tj. po celém bytě.
Většina bytů není přizpůsobena k sušení prádla. Proto je třeba zvýšit intenzitu větrání. Situaci navíc zhoršuje výměna starších typů oken za nová, dokonale těsná, která si lidé do bytů pořizují. Škvíry a spáry mezi okenními rámy byly totiž často jediným zdrojem čerstvého vzduchu. Doporučuje se otevírat okna minimálně třikrát denně. Problematické prostory jako kuchyně a koupelny by měly být vybaveny funkčním větracím systémem. V kuchyni je nezbytností fungující výkonná digestoř, která odvádí zápach a vlhkost mimo byt.
Čistota je další možností k zamezení růstu plísní v bytě. Často lidé vanu či umyvadlo umyjí čisticím prostředkem a pak jen zběžně opláchnou. Zbytky čističe ve spárách představují pro bakterie bohatý zdroj živin. Nezapomeňte povrchy i po chemických přípravcích několikrát opláchnout čistou vodou.