Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 31.prosinec 17:24

Když si ppzorně přečtete rady, skloňování zvládnete sama

Odkaz na skloňování Verne – dvě možnosti.

Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i grafice na -e skloňujeme podle toho, jaká souhláska předchází koncovému -e. Předchází-li tvrdá nebo obojetná souhláska (kromě s, z), skloňujeme jména podle vzoru „pán“ nebo pomocí zájmenných koncovek. I když u jmen známých stále převládá spíše tradiční skloňování podle vzoru „pán“, zájmenné skloňování je dnes stále užívanější i u nich, protože je z pádových tvarů lépe rozpoznatelná základní podoba jména (Goethe, Niederle, Tille, Šebrle, Dante, Arne, Rilke, Teute, Eliade, španělské jméno Jorge [chorche], vietnamské jméno Rjúnosuke – 2. p. Goetha i Goetheho, Niederla i Niederleho, Tilla (řidč.) i Tilleho, Šebrla i Šebrleho, Danta i Danteho, Arna i Arneho, Rilka i Rilkeho, Teiga i Teigeho, Eliada i (řidč.) Eliadeho, Jorga (řidč.) i Jorgeho, Rjúnosuka i Rjúnosukeho). Pokud koncovému -e předchází ve výslovnosti měkká souhláska nebo -s-, -z-, skloňujeme jméno buď podle vzoru „soudce“, nebo stejně jako u předchozího typu stále častěji i pomocí zájmenných koncovek (Croce, Veronese, Nietzsche, Schultze, Puche [puše], portugalské jméno Jorge [žorže], slovenské jméno Miškeje – 2. p. Croce i Croceho, Veronese i Veroneseho, Nietzsche i Nietzscheho, Schultze i Schultzeho, Puche i Pucheho, Jorge i Jorgeho, Miškeje i Miškejeho).

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=322


Jméno Jules – opět jsou dvě možnosti.

Další typ, u kterého dochází k rozporu mezi grafickou a zvukovou stránkou, se týká hlavně francouzských jmen, která jsou zakončena na nevyslovované -es (Jacques [žak], Descartes [dekart], Charles [šárl], Jules [žil], Yves [ív]). U těchto jmen se můžeme setkat s vypouštěním tohoto koncového němého -es i v nepřímých pádech (Jacqua, Descarta apod.), ale častější je v současné češtině jeho ponechání, což je v souladu s tendencí, aby byla z pádových tvarů rozpoznatelná základní podoba jména. Pokud zvolíme tento druhý způsob (ponechání -es), dojde k rozporu zvukové a grafické podoby v souhlásce před koncovkou (tedy jinou souhlásku píšeme a jinou vyslovujeme: Jacques × [žak]: -s × -k). Proto kolísá pádová koncovka mezi vzory „pán“ (analogicky podle výslovnosti: Jacquesa [žaka]) a „muž“ (koncovce v grafické podobě předchází písmeno -s- a taková jména v současnosti skloňujeme podle měkkého vzoru „muž“): 2. p. Jacquesa i Jacquese [žaka], Descartesa i Descartese [dekarta], Charlesa i Charlese [šárla], Julesa i Julese [žila], Yvesa i Yvese [íva]. U jména Charles se vyskytují ve výslovnosti i podoby bez vypuštění -es (2. p. [šárlse]), patrně vlivem anglického jména Charles [čárls].

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=320

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 31.prosinec 17:36

Když si ppzorně přečtete rady, skloňování zvládnete sama

Odkaz na skloňování Verne – dvě možnosti.

Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i grafice na -e skloňujeme podle toho, jaká souhláska předchází koncovému -e. Předchází-li tvrdá nebo obojetná souhláska (kromě s, z), skloňujeme jména podle vzoru „pán“ nebo pomocí zájmenných koncovek. I když u jmen známých stále převládá spíše tradiční skloňování podle vzoru „pán“, zájmenné skloňování je dnes stále užívanější i u nich, protože je z pádových tvarů lépe rozpoznatelná základní podoba jména (Goethe, Niederle, Tille, Šebrle, Dante, Arne, Rilke, Teute, Eliade, španělské jméno Jorge [chorche], vietnamské jméno Rjúnosuke – 2. p. Goetha i Goetheho, Niederla i Niederleho, Tilla (řidč.) i Tilleho, Šebrla i Šebrleho, Danta i Danteho, Arna i Arneho, Rilka i Rilkeho, Teiga i Teigeho, Eliada i (řidč.) Eliadeho, Jorga (řidč.) i Jorgeho, Rjúnosuka i Rjúnosukeho). Pokud koncovému -e předchází ve výslovnosti měkká souhláska nebo -s-, -z-, skloňujeme jméno buď podle vzoru „soudce“, nebo stejně jako u předchozího typu stále častěji i pomocí zájmenných koncovek (Croce, Veronese, Nietzsche, Schultze, Puche [puše], portugalské jméno Jorge [žorže], slovenské jméno Miškeje – 2. p. Croce i Croceho, Veronese i Veroneseho, Nietzsche i Nietzscheho, Schultze i Schultzeho, Puche i Pucheho, Jorge i Jorgeho, Miškeje i Miškejeho).

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=322


Jméno Jules – opět jsou dvě možnosti.

Další typ, u kterého dochází k rozporu mezi grafickou a zvukovou stránkou, se týká hlavně francouzských jmen, která jsou zakončena na nevyslovované -es (Jacques [žak], Descartes [dekart], Charles [šárl], Jules [žil], Yves [ív]). U těchto jmen se můžeme setkat s vypouštěním tohoto koncového němého -es i v nepřímých pádech (Jacqua, Descarta apod.), ale častější je v současné češtině jeho ponechání, což je v souladu s tendencí, aby byla z pádových tvarů rozpoznatelná základní podoba jména. Pokud zvolíme tento druhý způsob (ponechání -es), dojde k rozporu zvukové a grafické podoby v souhlásce před koncovkou (tedy jinou souhlásku píšeme a jinou vyslovujeme: Jacques × [žak]: -s × -k). Proto kolísá pádová koncovka mezi vzory „pán“ (analogicky podle výslovnosti: Jacquesa [žaka]) a „muž“ (koncovce v grafické podobě předchází písmeno -s- a taková jména v současnosti skloňujeme podle měkkého vzoru „muž“): 2. p. Jacquesa i Jacquese [žaka], Descartesa i Descartese [dekarta], Charlesa i Charlese [šárla], Julesa i Julese [žila], Yvesa i Yvese [íva]. U jména Charles se vyskytují ve výslovnosti i podoby bez vypuštění -es (2. p. [šárlse]), patrně vlivem anglického jména Charles [čárls].

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=320
Doplňuji:
Jules se skloňuje podle vzoru muž:, Verne podle soudce nebo jako zájmeno

  1. Jules Verne
  2. Julese Verneho/Verna
  3. Julesi Vernemu/Vernovi
  4. Julese = 2. pád
  5. o Julesi Vernem,/Vernovi
  6. Julesem Vernem