Historie úprav
Odpověděl/a – 21.prosinec 20:04
mosoj
Pro představu.
Tvrdost vody způsobují hlavně sole vápníku , hořčíku, železa a
manganu.
Tvrdost vody se rozlišuje na tvrdost
přechodnou, kterou způsobují hydrouhličitany.
Tato tvrdost se dá odstranit zahřátím vody !! Hydrouhličitany přejdou na
nerospustné sole a vyloučí se z vody. K jejich úplnému odstranění by
bylo třeba tyto nerozpustné sole odfiltrovat. Jinak se usazují na stěnách
nádoby ve které se voda hřála. Viz. kovové trubky s teplou vodou nebo
boiler.
Dále na tvrdost trvalou, kterou způsobují
sírany. Tuto tvrdost nelze odstranit zahřátím !!
Jde ji odstranit pouze přídavky chemických látek . Tato voda není
vhodná ke konzumaci.
Viz. tolik frekventovaný Calgon ! Musela by následovat filtrace a stejně by
pitná voda vyhovující normě nevznikla,
Také ji lze odstranit iontoměniči a revezní osmózou. Takto upravená voda
ale je vlastně demineralizovaná a také se nehodí se pro konzumaci.
Celková tvrdost vody je součet přechodné a trvalé trvrdosti.
Tvrdá voda má 6 – 18 německých stupňů, měkká pak méně jak 6 něm.
stupňů.
Pitná voda má být tvrdá !!!! a samozřejmě bakteriálně nezávadná.
Všchny ostatní magnetické a jakési elektronické metody v žádném případě tvrdost vody neodstraní.
Odpověděl/a – 21.prosinec 20:53
mosoj
Pro představu.
Tvrdost vody způsobují hlavně sole vápníku , hořčíku, železa a
manganu.
Tvrdost vody se rozlišuje na tvrdost
přechodnou, kterou způsobují hydrouhličitany.
Tato tvrdost se dá odstranit zahřátím vody !! Hydrouhličitany přejdou na
nerospustné sole a vyloučí se z vody. K jejich úplnému odstranění by
bylo třeba tyto nerozpustné sole odfiltrovat. Jinak se usazují na stěnách
nádoby ve které se voda hřála. Viz. kovové trubky s teplou vodou nebo
boiler.
Dále na tvrdost trvalou, kterou způsobují
sírany. Tuto tvrdost nelze odstranit zahřátím !!
Jde ji odstranit pouze přídavky chemických látek . Tato voda není
vhodná ke konzumaci.
Viz. tolik frekventovaný Calgon ! Musela by následovat filtrace a stejně by
pitná voda vyhovující normě nevznikla,
Také ji lze odstranit iontoměniči a revezní osmózou. Takto upravená voda
ale je vlastně demineralizovaná a také se nehodí se pro konzumaci.
Celková tvrdost vody je součet přechodné a trvalé trvrdosti.
Tvrdá voda má 6 – 18 německých stupňů, měkká pak méně jak 6 něm.
stupňů.
Pitná voda má být tvrdá !!!! a samozřejmě bakteriálně nezávadná.
Všchny ostatní magnetické a jakési elektronické metody v žádném případě tvrdost vody neodstraní.
Doplňuji:
Nehodlám zde polemizovat o ničem. Jenom podotýkám že to na co dáváte
odkaz není chemická úprava vody ale deionizace , (spíše deanionizace vody)
na iontoměničových pryskyřicích. Také se o ni zmiňuji. Aby byla voda
pitná nedeionizuje se všechna, ale za iontoměničovým filtrem ( správně
kolonou) se částečně míchá s tou původní vodou. Máte to tam v odkazu
udané !!!
V tu chvíli ale vyvstává problém se železem, hořčíkem, vápníkem, tedy
s tvrdostí přechodnou. Takže problém není vyřešen a nebo zase další
katexový
filtr ( kolona). Není pryskyřice která umí vychytávat kationty i anionty.
Jenom jedno nebo druhé.
Sůl ( chlorid sodný) se používá k regeneraci té anoxevé nebo i katexové pryskyřice – pokud je v sodíkovém cyklu).