Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 7.duben 13:13

Český jazyk:
Způsob podmiňovací je složený slovesný tvar, který se skládá z kondicionálového tvaru pomocného slovesa být (č. j. bych, bys, by; č. mn. bychom, byste, by) a příčestí minulého. Podle času rozlišujeme:

1 Podmiňovací způsob přítomný – užívá se:

  1. Ve větách, jejichž děj je podmíněný: Kdybych věděl, jak ti mám pomoci, ani chvíli bych neváhal.
  2. Ve zdvořilých žádostech: Mohl byste prosím otevřít okno?
  3. Vyjadřujeme-li přání: Já bych tak rád jel letos k moři; kéž by už přišla.
  4. Jako prostředek zdvořilosti a skromnosti ve větách a konstrukcích typu navrhovali bychom…, mohli bychom…, co byste si přál? (v obchodě) aj.
  5. Ve spojení se spojovacími výrazy: Nechtěl, aby se to opakovalo; kdybychom si objednali předplatné, mohli jsme noviny dostávat až do domu apod.

2. Podmiňovací způsob minulý
V současné češtině se prakticky neužívá. Setkáváme se s ním spíše jen jako s prostředkem zdůraznění nebo stylizace. Základní významový rys, který minulý podmiňovací způsob vyjadřuje, je neuskutečnitelnost děje spočívající v tom, že daný děj v minulosti měl/mohl proběhnout jinak: Kdyby mi to řekl včas, byl bych mu to odpustil. Kdybych tehdy udělal takovou věc, vůbec bych ti to byl neřekl. Pro zdůraznění se někdy používají ještě tvary s bývat: Byl bych mu to býval řekl, ale vždyť on by toho tolik litoval!

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 11.duben 14:14

Český jazyk:
Způsob podmiňovací je složený slovesný tvar, který se skládá z kondicionálového tvaru pomocného slovesa být (č. j. bych, bys, by; č. mn. bychom, byste, by) a příčestí minulého. Podle času rozlišujeme:

1 Podmiňovací způsob přítomný – užívá se:

  1. Ve větách, jejichž děj je podmíněný: Kdybych věděl, jak ti mám pomoci, ani chvíli bych neváhal.
  2. Ve zdvořilých žádostech: Mohl byste prosím otevřít okno?
  3. Vyjadřujeme-li přání: Já bych tak rád jel letos k moři; kéž by už přišla.
  4. Jako prostředek zdvořilosti a skromnosti ve větách a konstrukcích typu navrhovali bychom…, mohli bychom…, co byste si přál? (v obchodě) aj.
  5. Ve spojení se spojovacími výrazy: Nechtěl, aby se to opakovalo; kdybychom si objednali předplatné, mohli jsme noviny dostávat až do domu apod.

2. Podmiňovací způsob minulý
V současné češtině se prakticky neužívá. Setkáváme se s ním spíše jen jako s prostředkem zdůraznění nebo stylizace. Základní významový rys, který minulý podmiňovací způsob vyjadřuje, je neuskutečnitelnost děje spočívající v tom, že daný děj v minulosti měl/mohl proběhnout jinak: Kdyby mi to řekl včas, byl bych mu to odpustil. Kdybych tehdy udělal takovou věc, vůbec bych ti to byl neřekl. Pro zdůraznění se někdy používají ještě tvary s bývat: Byl bych mu to býval řekl, ale vždyť on by toho tolik litoval!

Doplňuji:
Přesné a vyčerpávající odpovědi se neberou.