Odpověděl/a – 21.říjen 20:06
Akosi všetci zabudli, že bolševicku revolúciu predišla iná
revolúcia:
"Rok 1917
Po rozpuštění Státní dumy carem 25. února a pádu vlády 27. února
1917
7. července 1917 odstoupila vláda Georgije Lvova, nová byla složena
Kerenským. Tehdy Kerenskij na návrh T.G. Masaryka povolil po Zborovské bitvě
(2. července 1917) další rozšiřování Československých legií na Rusi.
V srpnu 1917 se generál Lavrentij Kornilov pokusil o pravicový puč. Jako
reakce vzniklo v Petrohradě pětičlenné direktorium pro zažehnání krize,
jehož byl Kerenskij členem. 3. září bylo Rusko vyhlášeno demokratickou
republikou a Kerenskij se stal předsedou nové prozatimní vlády. V té době
již došlo k obecnému rozkladu, na vládu útočili nejen bolševici
(ovládající Petrohradský sovět, který již nové vládě odmítl vyslovit
svou podporu), ale i pravicové síly.
Jelikož žádná z prozatímních vlád nebyla schopná vyřešit hlavní
problém – ukončení války – získávali bolševici čím dál větší
podporu především mezi dělníky. Tato podpora ovšem nestačila
k získání většiny hlasů v chystaných volbách do Ústavodárného
shromáždění. Proto došlo 7. listopadu 1917 (podle Gregoriánského
kalendáře) k novému převratu."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Fjodorovi%C4%8D_Kerenskij
Z tohto je jasná aj neistota armády – ´Pre koho vlastne bojujú´.
K tomu sa pridružilo aj zlé zásobovanie, nedostatok munície, zbraní,
zdravotného materiálu a v nepodstatnej miere aj často chýbajúca
strava.
Pozrite si vojenskopolitickú a hospodársku situáciu v Rusku počas
1.svetovej vojny, tam nájdete aj príčinu zrútenia ruskej armády.
Odpověděl/a – 21.říjen 20:39
Akosi všetci zabudli, že bolševicku revolúciu predišla iná
revolúcia:
"Rok 1917
Po rozpuštění Státní dumy carem 25. února a pádu vlády 27. února
1917
7. července 1917 odstoupila vláda Georgije Lvova, nová byla složena
Kerenským. Tehdy Kerenskij na návrh T.G. Masaryka povolil po Zborovské bitvě
(2. července 1917) další rozšiřování Československých legií na Rusi.
V srpnu 1917 se generál Lavrentij Kornilov pokusil o pravicový puč. Jako
reakce vzniklo v Petrohradě pětičlenné direktorium pro zažehnání krize,
jehož byl Kerenskij členem. 3. září bylo Rusko vyhlášeno demokratickou
republikou a Kerenskij se stal předsedou nové prozatimní vlády. V té době
již došlo k obecnému rozkladu, na vládu útočili nejen bolševici
(ovládající Petrohradský sovět, který již nové vládě odmítl vyslovit
svou podporu), ale i pravicové síly.
Jelikož žádná z prozatímních vlád nebyla schopná vyřešit hlavní
problém – ukončení války – získávali bolševici čím dál větší
podporu především mezi dělníky. Tato podpora ovšem nestačila
k získání většiny hlasů v chystaných volbách do Ústavodárného
shromáždění. Proto došlo 7. listopadu 1917 (podle Gregoriánského
kalendáře) k novému převratu."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Fjodorovi%C4%8D_Kerenskij
Z tohto je jasná aj neistota armády – ´Pre koho vlastne bojujú´.
K tomu sa pridružilo aj zlé zásobovanie, nedostatok munície, zbraní,
zdravotného materiálu a v nepodstatnej miere aj často chýbajúca
strava.
Pozrite si vojenskopolitickú a hospodársku situáciu v Rusku počas
1.svetovej vojny, tam nájdete aj príčinu zrútenia ruskej armády.
Doplňuji:
oprava textu:
Po rozpuštění Státní dumy carem 25. února a pádu vlády 27. února
1917
byl sestaven dvanáctičlenný Prozatimní výbor Státní dumy.