Odpověděl/a – 20.říjen 11:06
někteří to mají v povaze. Mezi námi jsou skřivani – třeba moje
mamka – , ti brzo ráno vstanou i tehdy, když nemusejí, a brzy poránu jim
to taky nejvíc pálí; no a sovy (třeba já), které když nemusejí, tak je
brzo ráno z postele zaživa nedostanete, a když už se konečně proberou,
stejně prakticky ještě několik hodin spěj (nevnímaj, pomalu se
probouzej) – no a na oplátku jim to nejvíce myslí dlouho do noc. Když
zrovna nemusím ráno vstávat – což se mi občas přihodí i ve všední
den, ještě že mám tu pohyblivou pracovní dobu – , udělám nejvíc
práce mezi jedenáctou večer a druhou ráno, protože mi to tehdy nejvíc
pálí.
Pro „sovy“ je tedy „ponocovat“ přirozené a se stejným údivem by se
ptaly (ty sovy – hergot. to vypadá divně) skřivanů, proč
„poraňují“.
Odpověděl/a – 20.říjen 11:07
někteří to mají v povaze. Mezi námi jsou skřivani – třeba moje
mamka – , ti brzo ráno vstanou i tehdy, když nemusejí, a brzy poránu jim
to taky nejvíc pálí; no a sovy (třeba já), které když nemusejí, tak je
brzo ráno z postele zaživa nedostanete, a když už se konečně proberou,
stejně prakticky ještě několik hodin spěj (nevnímaj, pomalu se
probouzej) – no a na oplátku jim to nejvíce myslí dlouho do noc. Když
zrovna nemusím ráno vstávat – což se mi občas přihodí i ve všední
den, ještě že mám tu pohyblivou pracovní dobu – , udělám nejvíc
práce mezi jedenáctou večer a druhou ráno, protože mi to tehdy nejvíc
pálí.
Pro „sovy“ je tedy „ponocovat“ přirozené a se stejným údivem by se
ptaly (ty sovy – hergot. to vypadá divně) skřivanů, proč
„poraňují“.
Doplňuji:
*dlouho do noci