Historie úprav

anonym

Odpověděl/a – 6.říjen 13:25

Dědicové ze zákona mají nárok na dědictví po zesnulém bez ohledu na to, kdy tento majetek nabyl. Bere se majetek, který měl nebožtík v době svého úmrtí. To znamená, že z dědictví je vyloučen bývalý manžel a jeho děti, ale současný manžel je dědicem.
Jinak by to bylo v případě, že by měla maminka se svým druhým manželem uzavřenu předmanželskou smlouvu a tento byt by byl z dědictví vyňat. Pokud maminka nepřepsala na manžela polovinu bytu, potom se dělí pozůstalost rovným dílem mezi děti a ovdovělého manžela.
Něco podobného teď řešila kamarádka. Zde šlo o to, že druhý manžel se dobrovolně zřekl svého podílu na majetku zesnulé manželky ve prospěch jejích dětí. Dohodli se a nadále mezi sebou udržují dobré vztahy.

anonym

Odpověděl/a – 6.říjen 13:48

Dědicové ze zákona mají nárok na dědictví po zesnulém bez ohledu na to, kdy tento majetek nabyl. Bere se majetek, který měl nebožtík v době svého úmrtí. To znamená, že z dědictví je vyloučen bývalý manžel a jeho děti, ale současný manžel je dědicem.
Jinak by to bylo v případě, že by měla maminka se svým druhým manželem uzavřenu předmanželskou smlouvu a tento byt by byl z dědictví vyňat. Pokud maminka nepřepsala na manžela polovinu bytu, potom se dělí pozůstalost rovným dílem mezi děti a ovdovělého manžela.
Něco podobného teď řešila kamarádka. Zde šlo o to, že druhý manžel se dobrovolně zřekl svého podílu na majetku zesnulé manželky ve prospěch jejích dětí. Dohodli se a nadále mezi sebou udržují dobré vztahy.
Doplňuji:
Ad Bohemica – toto platilo podle staré verze zákona. Dle novely 115/2006 dědí všichni pozůstalí v 1. skupině dědiců podle zákona o dani dědické rovným dílem, to znamená, že takovýto podíl má jak vdovec, tak děti nebožky. Ovdovělý manžel a tři děti = každý dostane i čtvrtinu dědictví.