Odpověděl/a – 28.srpen 16:11
Tvary vznikly jako rozlišení významu mezi člověci (člověkové) a pozdějším tvarem ľudé, ľudie.
Původní staročeské slovo člověk = poddaný, nevolník, nešlechtic.
Množné číslo bylo člověci nebo člověkové, později pozd. ľudé,
ľudie.
Člověk, pl. člověci, člověkové) = ; poddaný, nevolník; člověk obecný
nešlechtic.
Později se význam rozšířiyl na dnešní: např. člověk =lidská bytost obdařená tělem a duší, jedinec mužského pohlaví atd.
Tvar člověkové se v stč. používá o číselně přesně určeném n.
určitelném souboru jednotlivců, u pl. formy ľudé, ľudie převažují
významy ‚lidé, lidské bytosti‘:‚lidé, číselně nespecifikovaný
souhrn lidských jedinců
.
Dnes se význam „lidé“ používá u obou variant: – 2 lidé
i mnoho lidí.
.
Zdroj: Staročeský slovník
Odpověděl/a – 28.srpen 16:28
Tvary vznikly jako rozlišení významu mezi člověci (člověkové) a pozdějším tvarem ľudé, ľudie.
Původní staročeské slovo člověk = poddaný, nevolník, nešlechtic.
Množné číslo bylo člověci nebo člověkové, později pozd. ľudé,
ľudie.
Člověk, pl. člověci, člověkové) = ; poddaný, nevolník; člověk obecný
nešlechtic.
Později se význam rozšířiyl na dnešní: např. člověk =lidská bytost obdařená tělem a duší, jedinec mužského pohlaví atd.
Tvar člověkové se v stč. používá o číselně přesně určeném n.
určitelném souboru jednotlivců, u pl. formy ľudé, ľudie převažují
významy ‚lidé, lidské bytosti‘:‚lidé, číselně nespecifikovaný
souhrn lidských jedinců
.
Dnes se význam „lidé“ používá u obou variant: – 2 lidé
i mnoho lidí.
.
Doplňuji:
Šotek způsobil překlep u slovesa „rozšířil“.
Zdroj: Staročeský slovník