Historie úprav

anonym

Odpověděl/a – 26.červenec 7:25

Stručně a jasně – zákonné ano, morální nikoliv.
Vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely je zakotvena v zákonu o rodině.
Nedojde-li k dohodě, je nutno soudní podání, kde by soud rozhodoval dle konktétních podmínek, což by v tomto případě bylo značně diskutabilní. Protože v manželství jsou nejen práva, ale především povinnosti a na ty zjevně manželka rezignovala.
Samotná evidence na ÚP ještě nezavdává splnění podmínky zdravotní či jiné nezpůsobilosti uživit se sama.
ad Bohemica – soudní praxe výrazně akcentuje příslušný §, kde se praví „pokud by jeden z partnerů byl zřetelně poškozen následky rozvodu podaného na NÁVRH druhého u manželů. Vychází se z logiky, že kdo by doplatil, přece nebude sám iniciovat pro něj nevýhodný postup. A pokud ano, tak se zodpovědným zvážením veškerých dopadů. Jediná výjimka je zjevně nemorální chování v rozporu se společenským standardem (alkoholismus, gamblerství, opakované a závažné domácí násilí apod.)
Z povahy kauzy by naopak podváděný manžel s přihlédnutím na jeho ID, mohl mít šanci na příspěvek na společný nájem a další oprávněné životní náklady. Rozhodnou roli zde hrávají případné nezletilé děti.
P.S. Otázka je jen hypotetická a zvědavostní anebo byl vznesen nějaký nespecifikovaný nárok?
Česká soudní praxe je taková, že ženy téměř vždy na rozvodu nehorázně profitují a muži jsou vyhazováni na ulici bez majetku, jenž si ženy přisvojují jen na základě oddacího listu, byť před ním byly "s holým zadkem“.
(Příznačný je případ muže, jenž postupně postavil 3 vily, o něž jej vždy po dokončení okradly rozvádějící se zlatokopky.)

anonym

Odpověděl/a – 26.červenec 12:29

Stručně a jasně – zákonné ano, morální nikoliv.
Vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely je zakotvena v zákonu o rodině.
Nedojde-li k dohodě, je nutno soudní podání, kde by soud rozhodoval dle konktétních podmínek, což by v tomto případě bylo značně diskutabilní. Protože v manželství jsou nejen práva, ale především povinnosti a na ty zjevně manželka rezignovala.
Samotná evidence na ÚP ještě nezavdává splnění podmínky zdravotní či jiné nezpůsobilosti uživit se sama.
ad Bohemica – soudní praxe výrazně akcentuje příslušný §, kde se praví „pokud by jeden z partnerů byl zřetelně poškozen následky rozvodu podaného na NÁVRH druhého u manželů. Vychází se z logiky, že kdo by doplatil, přece nebude sám iniciovat pro něj nevýhodný postup. A pokud ano, tak se zodpovědným zvážením veškerých dopadů. Jediná výjimka je zjevně nemorální chování v rozporu se společenským standardem (alkoholismus, gamblerství, opakované a závažné domácí násilí apod.)
Z povahy kauzy by naopak podváděný manžel s přihlédnutím na jeho ID, mohl mít šanci na příspěvek na společný nájem a další oprávněné životní náklady. Rozhodnou roli zde hrávají případné nezletilé děti.
P.S. Otázka je jen hypotetická a zvědavostní anebo byl vznesen nějaký nespecifikovaný nárok?
Česká soudní praxe je taková, že ženy téměř vždy na rozvodu nehorázně profitují a muži jsou vyhazováni na ulici bez majetku, jenž si ženy přisvojují jen na základě oddacího listu, byť před ním byly "s holým zadkem“.
(Příznačný je případ muže, jenž postupně postavil 3 vily, o něž jej vždy po dokončení okradly rozvádějící se zlatokopky.)
Doplňuji:
ad ocko, nerad oponuji, ale tentokrát jsi zaměnila pojem „závěr“ (ve smyslu nějakých subjektivních dojmů) a strohá fakta.
Nuže průkazná čísla – nikde v EU není tak propastný nepoměr mezi svěřením dětí do péče, u nás 92% ženy, zbytek muži (v poslední době zdráhavý nárůst společné a střídavé péče), např. ve Francii je skóre 57:43, ve prospěch žen.
Tamtéž – dojde-li k rozvodu ze strany nevěry ženy, nemá nárok na užívací právo k bytu a z majetku pouze 1/3, namísto našich papírových 50% a častých reálných ještě daleko více, nehledě k drtivé většině rozsudků o bydlení ve prospěch matek.
Nepopírám výjimky potvrzující pravidlo, ale to je spíše impotencí českých soudů, kde mezi samosoudci v rodinném právu jsou samé ženy (soudců – mužů, je zanedbatelný zlomek, také jedna z českých rarit).