Odpověděl/a – 7.květen 22:02
Srovnáváte nesrovnatelné, hlavně v oblasti sortimentu zboží.
Nechce se mně vyjmenovávat všechna pro a proti. Jedno je jisté, zase tak
špatně nebylo a hlavně lidi byli vedeni k práci a ne k poflakování.
Mezilidské vztahy nestály nikdy za moc, ale to co se děje dnes je zoufalost.
Když se do toho zamotala politická hlediska stálo to za h.. tehdy jako
dnes.
V roce 1955 10 let po válce jsme jako 10 letí klucí chodili do kina přes
4 km lesem a pozdě večer zpět. Nikdy se nikomu nic nestalo ani nás
nenapadlo že by nás někdo mohl přepadnout a také se nikdy nic takového
nestalo. Ani toho západního diverzanta jsme se nebáli.
Ve 14 letech jsem jezdil sám přes půl republiky vlakem naprosto bez obav,
včetně večerního pobytu v Praze.
Dnes vás klidně zastřelí na silnici protože se mu zdá že mu
překážíte!!!
Víc než nějaké hmotné prožitky bych posuzoval vnitrostátní bezpečnostní situaci a měl na paměti že za vším je člověk. Když vám chtěl pomoci pomohl, když vás chtěl zničit zničil, tenkrát jako dnes !!!!
Odpověděl/a – 7.květen 22:07
Srovnáváte nesrovnatelné, hlavně v oblasti sortimentu zboží.
Nechce se mně vyjmenovávat všechna pro a proti. Jedno je jisté, zase tak
špatně nebylo a hlavně lidi byli vedeni k práci a ne k poflakování.
Mezilidské vztahy nestály nikdy za moc, ale to co se děje dnes je zoufalost.
Když se do toho zamotala politická hlediska stálo to za h.. tehdy jako
dnes.
V roce 1955 10 let po válce jsme jako 10 letí klucí chodili do kina přes
4 km lesem a pozdě večer zpět. Nikdy se nikomu nic nestalo ani nás
nenapadlo že by nás někdo mohl přepadnout a také se nikdy nic takového
nestalo. Ani toho západního diverzanta jsme se nebáli.
Ve 14 letech jsem jezdil sám přes půl republiky vlakem naprosto bez obav,
včetně večerního pobytu v Praze.
Dnes vás klidně zastřelí na silnici protože se mu zdá že mu
překážíte!!!
Víc než nějaké hmotné prožitky bych posuzoval vnitrostátní
bezpečnostní situaci a měl na paměti že za vším je člověk. Když vám
chtěl pomoci pomohl, když vás chtěl zničit zničil, tenkrát jako dnes
!!!!
Doplňuji:
Já jsem to tak pochopil. Rád vzpomínám na obrovský hit dederonové košile
z polokapitalistické Jugoslávie za 220 Kč ( můj tehdejší plat byl
600 Kč čistého později 1500 Kč a to jsem si již připadal jako
milionář) či na první japonské tranzistorové rádio, které jsem si koupil
a ono hrálo !! Přesto jsem byl šťastnější a spokokenější než dnešní
vrstevníci mé tehdejší doby.