Historie úprav
Odpověděl/a – 7.květen 20:34
Drape vy se jednou s tím vaším komunistickým fanatismem zamícháte i mezi malé brambůrky, jen aby Vás něco malého nesežralo. Pokud jde o soc. obchody – masnám se říkalo „nahehaky“, stály se fronty na od knih až po toaleťák a obecně řečeno se nenakupovalo, nýbrž shánělo. Je pravda, že třeba balíček zmíněného hajzlpapíru posléze obdržel téměř každý.
Odpověděl/a – 7.květen 22:44
Drape vy se jednou s tím vaším komunistickým fanatismem zamícháte
i mezi malé brambůrky, jen aby Vás něco malého nesežralo. Pokud jde
o soc. obchody – masnám se říkalo „nahehaky“, stály se fronty na od
knih až po toaleťák a obecně řečeno se nenakupovalo, nýbrž shánělo. Je
pravda, že třeba balíček zmíněného hajzlpapíru posléze obdržel
téměř každý.
Doplňuji:
Nemám vůbec chuť polemizovat se zarputilými obdivovateli starých
pořádků, ale na do nebo volající demagogii a některé kecy holt
reagovat musím:
- za komoušů dostávaly obě moje babičky důchod ve výši necelých 250 korun měsíčně a to byly navíc vdovy, neboť oba dědové zemřeli před rokem 1948
- moje rodiče měli doma řeznictví a já několik roků dojížděl na jednání představenstva Jednoty, takže o tehdější situaci v zásobování i kvalitě výrobků mám velmi slušný přehled. Se vším důrazem zde proto říkám, že kromně pár základních potravin nebylo běžně k dostání prakticky vůbec nic, ale kdo měl známé, ten pak časem sehnal všechno a to za protislužbu nebo za úplatek. Ano, těch pár druhů salámů na trhu mělo složení, jak uvádí pan kolega. Ovšem ceny za kilo se pohybovaly od 25 do 50 korun, přičemž průměrná mzda tehdy činila maxim 1800 korun /hrubého/. Dnes je prům. mzda 24000, většinová spíše necelých 16 tisíc. Budeme-li respektovat relace, pak si troufám tvrdit, že uzeniny nabízené za cenu od 140 do 200 korun i dnes mají velmi dobrou kvalitu. Např. špekáčky za padedát po kile jsou pochopitelně šunt, atd. Tehdy také platila tako replika: „lidé předstírají, že pracují a stát předstírá, že je platí“. Hrnce byly možná kvalitní, ale např. v elektrotechnickém průmyslu jsme se po roce 1968 za dvacet roků dokázali opozdit za světem téměř o 40 let. Zato jsme byly druzí, či třetí ve světě ve výrobě tanků.
