Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 5.květen 22:33

Skrývat drogu (nemusí to být jen alkohol) – to je poslední záchvěv sociálního cítění u závislého člověka. Obvykle tak činí ti, kteří ještě(!) mají nějaké zázemí, práci. Moc dobře si uvědomují, že by je okolí soudilo, vyčítalo a zatratilo. Zbytky soudnosti a studu tedy ještě mají. Také se rádi tváří, že oni vůbec neví, o čem je řeč – alkohol, Fůj – co je to za slovo? Mnohdy i drogy veřejně razantně odsuzují, aby pak v klidu a tichosti si jich dopřávali plnými hrstmi(doušky). Zažila jsem dost „dámiček“, které bez své „placinky“ ve značkové kabelce nebyly schopny vůbec fungovat. Sešup to má ale rychlý. Stačí nezvládnout míru, neudržet tzv. hladinku, dát si do nosu i ve společnosti. Někdo popíjí pouze v práci. Jsou také zaměstnání, která jsou k požívání alkoholu jaksi „náchylnější“. Z extra drahé vodky (naivně si myslí, že není cítit) se kvapem padá až ke krabici. Vyhaslé pohledy žen v protialkoholních léčebnách jsou děsivé. Alkohol se na nich podepisuje rychleji a daleko hůř než na mužích, bohužel.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 5.květen 22:46

Skrývat drogu (nemusí to být jen alkohol) – to je poslední záchvěv sociálního cítění u závislého člověka. Obvykle tak činí ti, kteří ještě(!) mají nějaké zázemí, práci. Moc dobře si uvědomují, že by je okolí soudilo, vyčítalo a zatratilo. Zbytky soudnosti a studu tedy ještě mají. Také se rádi tváří, že oni vůbec neví, o čem je řeč – alkohol, Fůj – co je to za slovo? Mnohdy i drogy veřejně razantně odsuzují, aby pak v klidu a tichosti si jich dopřávali plnými hrstmi(doušky). Zažila jsem dost „dámiček“, které bez své „placinky“ ve značkové kabelce nebyly schopny vůbec fungovat. Sešup to má ale rychlý. Stačí nezvládnout míru, neudržet tzv. hladinku, dát si do nosu i ve společnosti. Někdo popíjí pouze v práci. Jsou také zaměstnání, která jsou k požívání alkoholu jaksi „náchylnější“. Z extra drahé vodky (naivně si myslí, že není cítit) se kvapem padá až ke krabici. Vyhaslé pohledy žen v protialkoholních léčebnách jsou děsivé. Alkohol se na nich podepisuje rychleji a daleko hůř než na mužích, bohužel.
Doplňuji:
Pokud má někdo takový problém, v první řadě ho musí chtít sám řešit. Mnoho žen za něj svou „špičku“ ale nepovažuje. Nedá se jim jen tak pomoci, když si myslí, že to zvládají. Bavme se o alkoholu. Soudný člověk vše zvládá s mírou a nenechá ho ovládat svou osobnost – má pití tzv. pod kontrolou. Druhý se musí propadnout až na samé dno, kdy je nevyhnutelná hospitalizace. Pokud ale i po léčbě bude po pití bažit a ve stavu opilosti se mu prostě líbí, nehneš s ním ani za nic. Znám případy, kdy žena byla schopna vypít parfém, Okenu, dokonce i metylalkohol (i když věděla předem co to je, a že po něm oslepne!), jiná dělala dluhy po celém městě, také krádeže (i v rodině!) bývají časté.
Základem je probrat s dotyčnou to, proč pije, kdy začala, kdy si dá alkohol nejčastěji a jestli může s pitím kdykoli přestat a nebude jí to chybět.
Pomohla by jistě i terapie u psychologa, který by mohl odhalit příčinu utíkání se k alkoholu. Pokud by se problém ukázal jako zásadní, muselo by se „k dobrému“ obrátit spoustu věcí, což bývá často nereálné (problémy v rodině, nezaměstnanost, vleklé zdravotní potíže…).
Ale stejně…
Jestli někdo pije pro chuť, stačí mu sklenka při nějaké příležitosti a hotovo. Ten, kdo pije jen pro to, aby se dostal do stavu opilosti, to je ztracený případ.