Odpověděl/a – 23.duben 16:24
Následující časy vidím tak, že se doba mění a lidi by se měli
postarat sami o sebe a ne spoléhat ně něco či někoho. Samo, že výjimkou
jsou nemocní, děti, senioři atd.
Ale…pokud bude systém podporovat ty, kteří mohou a nechtějí, pak na ty,
co nemohou moc nezbyde.
Vím, že to není jednoduché, ale od toho jsou přece naši zákonotvůrci
placení a mají také pěknou řádku poradců.
Myslím, že je potřeba rozhýbat ekonomiku, vytvářet pracovní místa,
tvořit hodnoty. Ne pouze nakupovat a prodávat. Kde je přidaná hodnota? Za
hranicemi. Zvýšením DPH se zvedá cena pro konečného uživatele, který pak
(často) méně kupuje a tím i klesá příjem DPH.
Odpověděl/a – 23.duben 18:41
Následující časy vidím tak, že se doba mění a lidi by se měli
postarat sami o sebe a ne spoléhat ně něco či někoho. Samo, že výjimkou
jsou nemocní, děti, senioři atd.
Ale…pokud bude systém podporovat ty, kteří mohou a nechtějí, pak na ty,
co nemohou moc nezbyde.
Vím, že to není jednoduché, ale od toho jsou přece naši zákonotvůrci
placení a mají také pěknou řádku poradců.
Myslím, že je potřeba rozhýbat ekonomiku, vytvářet pracovní místa,
tvořit hodnoty. Ne pouze nakupovat a prodávat. Kde je přidaná hodnota? Za
hranicemi. Zvýšením DPH se zvedá cena pro konečného uživatele, který pak
(často) méně kupuje a tím i klesá příjem DPH.
Doplňuji:
Jj, souhlasím, že jen vláda za to nemůže.
Viděla jsem v TV pořad, kde (už nevím, ve které evropské zemi to bylo)
zdražili máslo, a myslím tím máslo, ne náhražku – margarín.
Lidem – kupujícím spotřebitelům – to přišlo příliš drahé a
přestali ho kupovat. A za týdnů byla cena opět zpět.
Jenže v ČR lidé nadávají a kupují kvanta levných „potravin“, co se
téměř už potravinami nazývat nedá. Ale to, si myslím, jim moc
nepomůže.
Čekám, že masívní a opakované demonstrace a také rozvážné nakupování
by mělo mít nějaký efekt.
Vídám to v Globusu pravidelně. V pátek i sobotu, narvaný obchod a
narvané koše – ale čím???
V sobotu jsem byla na kurzíku, kde jsme probírali správné potraviny.
Nákupy nejvíce ovlivňuje touha a až v druhé řadě potřeba. Proto se
kupuje ponejvíce to, po čem toužím a na co mám chuť, i když to je
nekvalitní a v konečném důsledku i předražené a až poté kupuju to, co
je pro mě dobré. A obchodníci to moooc dobře vědí. Určitě takto
nenakupují všichni, ale je to většina.
A nejsou to jen potraviny. Bývalý soused pohrdl darovanou tiskárnou a
scanerem, protože by ho musel ručně občas popostrčit. Za měsíc se
stěhovali, neb neměli na zaplacení nájmu a on neměl ( a ani nehleda !!!)
práci. A podobných je mraky.
Mám dojem, že lidi hlavně nadávají na to, že vláda, že tamten a tenhle.
Když ale podrobněji studuji jejich situacion, zjistím, že v podstatě
nechtějí. Hledají výmluvy, proč nemohou to či ono a řeknou mi 10
„argumentů“ proč nemohou a co nemohou, ale ne, co umí, že by se rádi
naučili co a jak, to neslyším Někdy ano. Jsou to vyjimky, ale asi to tak má
být.
Znám to z praxe, neb hledám ty jedince, kteří na sobě trochu chtějí
pracovat a chtějí se mít líp. Ne ty, co čekají, že jim někdo najde
práci, že jim někdo půjčí a že jim stát zvedne přídavky.
Když se podívám, kolik je ve státní kase, co můžu čekat? A jak dlouho?
Až se kasa naplní? To by ch se také nemusela dočkat, při naší současné
finanční politice.
Takže, než abych čekala, kolik mi spočítají důchod, až tam dospěju,
budu se do té doby snažit sama. A důchod pak bude takové přilepšení
:).
Uf, trochu jsem se rozepsala 🙂.