Odpověděl/a – 22.březen 14:48
Já osobně jsem plánování vzdala. Teda téměř. Vždy když si knu že
něco udělám (ať jsou to věci do školy, návštěva babi, procházka
popřípadě jít do města) vždy do toho něco vběhne – počasí, únava,
nevolnost, rozhodnutí našich a jejich autorita, někdo nemá náhle čas nebo
na to zapomenu. takže nyní se řídím heslem „buď teď nebo nikdy“.
Mám podobný problém se zapomínáním – když se do toho nevrhnu hned a
řeknu si „udělám to později“ tak to udělám až když mě na to někdo
upozorní.
Když však mám udělat určité úkoly dělám si na papír poznámky
odškrtávám. Pokud se neobjeví vnější negativní činitel téměř vždy
to stihnu a nezapomenu na nic z toho. Hlavně z důvodu. že už chci mít
celý seznam proškrtaný … :)
Odpověděl/a – 22.březen 15:20
Já osobně jsem plánování vzdala. Teda téměř. Vždy když si knu že
něco udělám (ať jsou to věci do školy, návštěva babi, procházka
popřípadě jít do města) vždy do toho něco vběhne – počasí, únava,
nevolnost, rozhodnutí našich a jejich autorita, někdo nemá náhle čas nebo
na to zapomenu. takže nyní se řídím heslem „buď teď nebo nikdy“.
Mám podobný problém se zapomínáním – když se do toho nevrhnu hned a
řeknu si „udělám to později“ tak to udělám až když mě na to někdo
upozorní.
Když však mám udělat určité úkoly dělám si na papír poznámky
odškrtávám. Pokud se neobjeví vnější negativní činitel téměř vždy
to stihnu a nezapomenu na nic z toho. Hlavně z důvodu. že už chci mít
celý seznam proškrtaný … :)
Doplňuji:
Chci říct, že si ty úkoly píšu na papír a proškrtávám ty, co jsem už
udělala. Vždy začínám od těch, co mi trvají nejkratší dobu. Asi
z důvodu, že je mám rychle udělená a budí to dojem na psychyku že jsem
toho už udělala hodně, přestože to nejtěší mě stále čeká
udělat.
Odpověděl/a – 20.duben 17:11
Já osobně jsem plánování vzdala. Teda téměř. Vždy když si řeknu,
že něco udělám (ať jsou to věci do školy, návštěva babi, procházka
popřípadě jít do města), do toho něco vběhne – počasí, únava,
nevolnost, rozhodnutí našich a jejich autorita, někdo nemá náhle čas nebo
na to zapomenu. takže nyní se řídím heslem „buď teď, nebo nikdy“.
Mám podobný problém se zapomínáním – když se do toho nevrhnu hned a
řeknu si „udělám to později“, tak to udělám, až když mě na to
někdo upozorní.
Když však mám udělat určité úkoly, dělám si na papír poznámky a
odškrtávám. Pokud se neobjeví vnější negativní činitel, téměř vždy
to stihnu a nezapomenu na nic z toho. Hlavně z důvodu. že už chci mít
celý seznam proškrtaný … :)
Doplňuji:
Chci říct, že si ty úkoly píšu na papír a proškrtávám ty, co jsem už
udělala. Vždy začínám od těch, co mi trvají nejkratší dobu. Asi
z důvodu, že je mám rychle udělená a budí to dojem na psychiku, že jsem
toho už udělala hodně, přestože to nejtěžší mě stále čeká
udělat.