Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 5.březen 23:24

Skutečné pudy jsou už dávno definovány, nejsilnější je u lidí pud sebezáchovy a hned na 2. místě je pohlavní pud.
Ale tady se jedná o poněkud zjednodušený tzv. Szondi test (dle maďarského psychoanalytika Leopolda Szondiho, židovského původem a žijícího v německy mluvící rodině na Slovensku 1. pol. 20. století, od r. 1944 ve Švýcarsku – v odkazu chybně situovaného do 19. stol.).
Vypracoval teorii tzv. hlubinné psychologie, jež nebyla příliš uznávána a dnes je převážně překonána. Uvedené fotografie jsou téměř století staré, dnes se používají relevantnější podoby.
Takže se nejedná o žádné pudy, ale určité přiřazení psychologické profilace, sklonů, povahy a mentality (zkrátka práce s podvědomými reflexy a osobnostními atributy přičítané traumatům z dětství a světu snů a fantazie).
Oproti němu je Freudova psychoanalýza dodnes uznávaným a používaným učením, byť byla u nás v 50. letech na sovětský popud prohlášena za buržoazní pavědu.
Sám bych se klonil někde mezi č.3 a 7.
Odkaz je z jediného dostupného zdroje, anglické wiki:

Zdroj: http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://en.wikipedia.org/wiki/L%25C3%25A9opold_Szondi&ei=1zRVT-uWD6Wl4gTgnoT1CQ&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=1&ved=0CCkQ7gEwAA&prev=/search%3Fq%3DLipot%2Bszondi%26hl%3Dcs%26rlz%3D1T4SUNC_csCZ382CZ440

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 6.březen 0:31

Skutečné pudy jsou už dávno definovány, nejsilnější je u lidí pud sebezáchovy a hned na 2. místě je pohlavní pud.
Ale tady se jedná o poněkud zjednodušený tzv. Szondi test (dle maďarského psychoanalytika Leopolda Szondiho, židovského původem a žijícího v německy mluvící rodině na Slovensku 1. pol. 20. století, od r. 1944 ve Švýcarsku – v odkazu chybně situovaného do 19. stol.).
Vypracoval teorii tzv. hlubinné psychologie, jež nebyla příliš uznávána a dnes je převážně překonána. Uvedené fotografie jsou téměř století staré, dnes se používají relevantnější podoby.
Takže se nejedná o žádné pudy, ale určité přiřazení psychologické profilace, sklonů, povahy a mentality (zkrátka práce s podvědomými reflexy a osobnostními atributy přičítané traumatům z dětství a světu snů a fantazie).
Oproti němu je Freudova psychoanalýza dodnes uznávaným a používaným učením, byť byla u nás v 50. letech na sovětský popud prohlášena za buržoazní pavědu.
Sám bych se klonil někde mezi č.3 a 7.
Odkaz je z jediného dostupného zdroje, anglické wiki:
Doplňuji:
ad jendahun, s Freudem máš částečně pravdu, nicméně základní principy, které zavedl se staly součástí dnešní moderní psychiatrie, jen jim není přikládána taková přemrštěná a jednostranná role.

Zdroj: http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://en.wikipedia.org/wiki/L%25C3%25A9opold_Szondi&ei=1zRVT-uWD6Wl4gTgnoT1CQ&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=1&ved=0CCkQ7gEwAA&prev=/search%3Fq%3DLipot%2Bszondi%26hl%3Dcs%26rlz%3D1T4SUNC_csCZ382CZ440