briketka10

Odpověděl/a – 16.únor 22:59

nečetla, ale že Farmaceutický průmysl vyrábí a vymýšlí stále nové léky a nemoci, lékaři je předepisují a lidé jim věří, takových článků jsem četla hodně..
někdy je to jen placebo a i tak si ho člověk vezme a myslí, že ho ta zázračná pilulka uzdravila ani o tom neví..

briketka10

Odpověděl/a – 17.únor 3:01

nečetla, ale že Farmaceutický průmysl vyrábí a vymýšlí stále nové léky a nemoci, lékaři je předepisují a lidé jim věří, takových článků jsem četla hodně..
někdy je to jen placebo a i tak si ho člověk vezme a myslí, že ho ta zázračná pilulka uzdravila ani o tom neví..
Doplňuji:
hanny 2 dám příklad, když pacient lék nevezme, viz kauza Hradec Králové řidič zabil dvě malé děti, zanedbal svou léčbu a zavinil strašnou nehodu !! léky předepsané měl..
je spoutu případů jeden se liší od druhého..

dříve mohli jezdit autem téměř všichni, dnes platí omezení pro nemocné se srdcem, cukrovkou a epileptiky, nesmí zapomenout na dávku a lékař si musí všechny ohlídat..

tady je článek o Placebu, v jednom dokumentu v TV ukazovali jak se vyrábí normálně na výrobní lince dává se rovnou do nádobek a šup s tím na trh..

Placebo ve farmaceutickém výzkumu
Placeba se běžně využívá ke kontrole účinnosti léků, a to tak, že jedna léčená skupina dostává aktivní látku a druhá jenom placebo, ale upravené tak, že se navenek vůbec od léku neliší. To je takzvaný „slepý pokus“.
Ve „dvojslepém uspořádání“ neví ani lékař, který lék podává, co tableta, kterou pacient právě spolknul, skutečně obsahuje. V takové situaci se může stát, že placebo je stejně účinné jako aktivní lék, jak se přihodilo v jedné velké studii s přípravkem proti bolesti.
To byl pokus, který bychom s nadsázkou mohli označit jako „trojslepý“. Pacienti, ale ani lékaři totiž nevěděli, že dvě tablety, které pacienti denně dostanou, jsou lékem, který má tlumit bolest. Chybělo tam tedy to podstatné: očekávání účinku.
Ačkoliv analgetikum (= lék proti bolesti) bylo v předcházejících studiích prokazatelně účinné, zde chyběla informace. Organismus, který se teprve seznamoval s novou molekulou, jako by vyvinul jen částečné úsilí směřující k tomu, aby jí pomohl plně se uplatnit.
Ani akupunktura není placebo
Vědecká medicína stále vede spory o to, zda je akupunktura skutečně účinná, nebo zda se jedná „jen“ o placebo-efekt. Proto vznikla „Streitbergerova akupunkturní jehla“, která je nástrojem pro placebovou akupunkturu: jehla je instalována do dutého držátka a po přiložení na příslušný bod nevnikne do kůže, ale zasune se zpátky do držadla.
Poslední studie, provedené poté, co byly objeveny rozsáhle nervové pleteně kolem útrobních orgánů, při zobrazení těchto systémů ukazují, že se při akupunktuře skutečně odehrává něco jiného, než při použití Streitbergovy jehly. Akupunktura skutečně působí na nervové systémy, které řídí srdce nebo trávící orgány.
Vedlejší účinky
Nemá-li to žádné vedlejší účinky, nemůže to být lék, hlásal kdysi slogan jedné farmaceutické firmy, když si pacienti stěžovali na množství obtíží po jejím novém přípravku.
Jak to je s vedlejšími účinky placeba, ukazuje nedávná britská studie. Vědci srovnávali dvě placebové metody u více než dvouset nemocných trpících bolestmi při zánětu ramenního kloubu: placebo-pilulky a falešnou, tedy placebovou akupunkturu.
Obě metody významně snížily intenzitu bolesti, obě však s sebou přinesly tyto nežádoucí příznaky:
Tablety
• Ospalost 20 %
• Sucho v ústech 19 %
• Neklid 7 %
• Závratě 5 %
• Bolest hlavy 4 %
• Úzkost 3 %
• Noční můry 3 %
• Pocit na zvracení 3 %
„Akupunktura“
• Bolest při léčbě 15 %
• Bolest po vynětí 10 %
• Zarudnutí, otok 3 %
• Jiné 12 %
Ostatně už Durandův experiment z konce 19. století měl za cíl prokázat vliv mentálních procesů na tělesné funkce. Ošetřující lékař na stolůžkovém oddělení jedné nemocnice v Paříži podal ráno všem pacientům několik mililitrů oslazené vody, pak v předstíraném poplachu pobíhal po oddělení a volal, že omylem použil silné emetikum (= přípravek vyvolávající zvracení).
Osmdesát nemocných se pozvracelo. Vědecký cíl byl splněn a nepochybně medicínu obohatil o významný poznatek, otázkou je, zda pokus byl v souladu s etikou.

Tam kde je světlo, existují také stíny, a tak „nic“ podané v pilulce umí páchat dobro i zlo: tomu škodlivému působení říkáme nocebo, z latinského nocere = škodit. U něj se uplatňují nejen naučené reakce, ale výrazně také stresové mechanismy, jako v předchozím pokusu a ještě výrazněji například u Voodoo.