Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 5.leden 10:21

Navrhuji navštívit Wikipedia

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 6.leden 10:40

Navrhuji navštívit Wikipedia
Doplňuji:
Že ty jsi trochu línej něco udělat si sám. Čekáš, že ti budou všichni všechno podstrkovat až pod nos na malovaném talíři?

Orkán (uragán) je nejvyšší (dvanáctý) stupeň Beaufortovy stupnice síly větru, zapisuje se jako 12° B. Označuje vítr o rychlosti 32,7 m/s (118 km/h) a více.
Beaufortova stupnice byla vytvořena počátkem 19. století kontradmirálem Francisem Beaufortem. Slouží k odhadu rychlosti větru podle jeho snadno pozorovatelných projevů na moři či souši. Beaufortova stupnice má dvanáct stupňů.

[editovat] Beaufortova stupnicestupeň rychlost větru tlak větru v kg/m²
odpovídající měření v 10 m slovní označení znaky na souši znaky na moři
m/s km/h
0 0–0,2 0–1 0 bezvětří kouř stoupá svisle vzhůru moře je zrcadlově hladké
1 0,3–1,5 1–5 0–0,1 vánek kouř už nestoupá úplně svisle, korouhev nereaguje malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových vrcholků
2 1,6–3,3 6–11 0,2–0,6 slabý vítr vítr je cítit ve tváři, listí šelestí, korouhev se pohybuje malé vlny, ještě krátké, ale výraznější,se sklovitými hřebeny, které se nelámou
3 3,4–5,4 12–19 0,7–1,8 mírný vítr listy a větvičky v pohybu, vítr napíná prapory hřebeny vln se začínají lámat, pěna převážně skelná. Ojedinělý výskyt malých pěnových vrcholků.
4 5,5–7,9 20–28 1,9–3,9 dosti čerstvý vítr vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi vlny ještě malé, ale prodlužují se. Hojný výskyt pěnových vrcholků.
5 8,0–10,7 29–38 4,0–7,2 čerstvý vítr hýbe listnatými keři, malé stromky se ohýbají dosti velké a výrazně prodloužené vlny. Všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt vodní tříště.
6 10,8–13,8 39–49 7,3–11,9 silný vítr pohybuje silnějšimí větvemi, telegrafní dráty sviští, nesnadné je používat deštník velké vlny. Hřebeny se lámou a zanechávají větší plochy bílé pěny. Trochu vodní tříště.
7 13,9–17,1 50–61 12,0–18,3 prudký vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru obtížná moře se bouří. Bílá pěna vzniklá lámáním hřebenů vytváří pruhy po větru.
8 17,2–20,7 62–74 18,4–26,8 bouřlivý vítr láme větve, vzpřímená chůze proti větru je již nemožná dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat vodní tříšť, pásy pěny po větru
9 20,8–24,4 75–88 26,9–37,3 vichřice menší škody na stavbách vysoké vlnové hory, husté pásy pěny po větru, moře se začíná valit, vodní tříšť snižuje dohlednost.
10 24,5–28,4 89–102 37,4–50,5 silná vichřice na pevnině se vyskytuje zřídka, vyvrací stromy a ničí domy velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny. Těžké nárazovité valení moře. Viditelnost znatelně omezena vodní tříští.
11 28,5–32,6 103–117 50,6–66,5 ) mohutná vichřice rozsáhlé zpustošení plochy mimořádně vysoké pěnové hory. Dohlednost znehodnocena vodní tříští.
12 32,7–?? 118–133 66,6–?? ) orkán ničivé účinky odnáší domy, pohybuje těžkými hmotami vzduch plný pěny a vodní tříště. Moře zcela bílé. Dohlednost velmi snížena. Není výhled.
[editovat] Historie Beaufortovy stupniceBeaufortovu stupnici „pro moře“ vytvořil kontradmirál britského námořnictva irského původu sir Francis Beaufort v roce 1805. Původně nesloužila pouze k odhadu rychlosti větru, ale byla dvanáctibodovou škálou vztahující se k vhodnosti pro plavbu s určitým počtem plachet. Pro nenámořní použití byla upravena v roce 1850, kdy byla též přibližně určena rychlost větru u různých stupňů pomocí anemometru. Standardizována byla v roce 1923. Od roku 1969 se vyskytuje i v 16 stupňové podobě, když byla nastavena o 5 stupňovou Saffir-Simpsonovu stupnici hurikánů (SSSH). První stupeň SSSH je v takovémto případě roven 12 stupni BS, 2. stupeň SSSH odpovídá 13. stupni BS a tak dále.

Vítr je horizontální proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek. Rychlost a směr větru se měří pomocí anemometru.

Směr větru se udává dle směru, odkud vítr vane – buď přesněji pomocí azimutu (0 až 360°), nebo v meteorologii pomocí světových stran (zpravidla s přesností na 22,5°, tj. s rozlišením na S, SSV, SV, VSV a V směr).

Vítr je odpradávna ničícím živlem i pomocníkem člověka. Vichřice spolu s povodněmi jsou největším zdrojem škod v podmínkách střední Evropy, při poslední velké vichřici v listopadu 2004 došlo k poničení velké části lesů Vysokých Tater. Vítr je jedním z hlavních činitelů působících erozi a zvětrávání hornin.

Obsah [skrýt]
1 Rychlost větru
1.1 Rychlost větru v obecných podmínkách
2 Využití větrné energie
3 Související člán­ky

[editovat] Rychlost větruRychlost (síla) větru se klasifikuje buďto přesným určením jeho rychlosti (kilometry za hodinu, metry za sekundu, míle za hodinu), nebo ve stupních, které se určují odhadem podle Beaufortovy stupnice. Rychlost větru se v čase výrazně mění, proto se často udává průměrná rychlost větru (za určité období, např. 1 nebo 5 minut) a nárazová rychlost větru (maximální rychlost při jednorázovém nárazu).

[editovat] Rychlost větru v obecných podmínkách
Rozložení hustot rychlostí větru pro střední hodnotu rychlosti 15 m/sSpektrum rozložení hustoty rychlostí větru v dané lokalitě je poměrně dobře popsatelné Rayleighovým rozdělením jako speciálním případem rozdělení Weibullova. Jde o funkci

, kde v je náhodně proměnná rychlost větru, β = 2 je tvarový parametr rozložení a η odpovídá střední hodnotě rychlosti větru

Je zřejmé, že maximum hustoty výskytu rychlostí bude vždy ležet vlevo od hustoty výskytu střední rychlosti větru. Pro reálné použití má smysl pracovat s pravděpodobností výskytu rozsahu rychlostí větru v intervalu (v1,v2), kterou lze určit jako

Ty příslušné rovnice jsou opravdu na Wikipedii