Odpověděl/a – 2.leden 15:21
Podst. jméno vání i vátí – od slovesa vát. Ve staročeštině jsou
uvedeny tvary vienie, vietie = vanutí.
Tvar „vátí“ SSČ neuvádí. Šel by skloňovat jako stavení.
Příčestí trpné se tvoří příponou -ný, -tý od kmene minulého – vát, vál – 2. slovesná třída – u příčestí trpného zpravidla přípona -tý – (po)minutý, (na)tisknutý – (na)tištěný – významový rozdíl, (za,na)čatý.
Odpověděl/a – 3.leden 12:12
Podst. jméno vání i vátí – od slovesa vát. Ve staročeštině jsou
uvedeny tvary vienie, vietie = vanutí.
Tvar „vátí“ SSČ neuvádí. Šel by skloňovat jako stavení.
Příčestí trpné se tvoří příponou -ný, -tý od kmene minulého – vát, vál – 2. slovesná třída – u příčestí trpného zpravidla přípona -tý – (po)minutý, (na)tisknutý – (na)tištěný – významový rozdíl, (za,na)čatý.
Doplňuji:
Qunetosi, ptal jste se na podst. jména vátí a vání. To jsem vysvětlila. Na
další možnost – tvar příd. jména „vátí“ – jste se neptal,
proto jsem neuváděla. Po Vaší poznámce jsem pátrala dál.
Tedy doplňuji. Přídavné jméno „vátý“ se užívá jako geologický
termín (např. „vátý“ písek).
Proto „vátí“ (1. p., mn. č, muž. rod., životný tvar), jak jste uvedl
v dodatku, je hypotetický tvar přídavného jména, které se skloňuje podle
vzoru mladý. I když v množném čísle se tvar přídavného „vátí“
neužívá, lze toto přídavné jméno skloňovat. Proto u příd. jména tvar
„vátím“ nexistuje. Tento tvar platí pro 7. p. jedn. čísla.
Tvar „vátím“ je možný jen u zastaralého tvaru podstatného jména.
Vy jste variantu přídavného jména nezmiňoval.