Historie úprav
Odpověděl/a – 2.leden 9:39
Ad Adula – předložka pro určení vedlejší věty nepomůže.
Někdy napoví spojky. Vedlejší věta zastupuje člen věty. Proto si zkuste
vedlejší větu převést na větný člen. Ptát se vhodně celou větou
hlavní a odpovědět si.
Příklad:
1. Znám lidi, kteří zbývají známky. Znám lidí sbírající
známky.
Které lidi znám? Kteří sbírají známky. Věta přívlastková – ptám
se vztažným zájmenem (který., dále jaký, jenž atd.)
Přívlastková věta je vždy ta, když závisí na podst. jm. věty
řídící.
2. Řekni mi, kde se sejdeme. Řekni mi místo setkání.
Co mi řekni? Kde se sejdeme? Ptám se pádovou otázkou – tedy věta
předmětná.
Atd.
Musíš se umět zeptat a odpovědět si správně.
Odpověděl/a – 2.leden 10:41
Ad Adula – předložka pro určení vedlejší věty nepomůže.
Někdy napoví spojky. Vedlejší věta zastupuje člen věty. Proto si zkuste
vedlejší větu převést na větný člen. Ptát se vhodně celou větou
hlavní a odpovědět si.
Příklad:
1. Znám lidi, kteří zbývají známky. Znám lidí sbírající
známky.
Které lidi znám? Kteří sbírají známky. Věta přívlastková – ptám
se vztažným zájmenem (který., dále jaký, jenž atd.)
Přívlastková věta je vždy ta, když závisí na podst. jm. věty
řídící.
2. Řekni mi, kde se sejdeme. Řekni mi místo setkání.
Co mi řekni? Kde se sejdeme? Ptám se pádovou otázkou – tedy věta
předmětná.
Atd.
Musíš se umět zeptat a odpovědět si správně.
Doplňuji:
Ještě ti doplním větu přísudkovou, která se vyskytuje zřídka. Všimla
jsem si dotazu dodatečně.
Věta přísudková vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se
sponou.
Příklad:
Náš dědeček byl z těch, kdo často vyprávěl pohádky. Náš dědeček
byl vypravěčem … Holý podmět =„dědeček“. Přísudek jmenný se
sponou = byl vypravěčem. Sdělení „Dědeček byl“ nestačí, chybí
jmenná část přísudku – „vypravěčem“. Nebo odpovím vedlejší
větou – „kdo často vyprávěl pohádky“.