Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 27.prosinec 8:25

Pohled autora mě překvapil.. Dívá se na pohádku současnýma očima. Ale přece i v minulosti měl člověk fantazii, a proto si vytvořil smyšlený ideální a spravedlivý svět, v němž dobro zvítězilo nad zlem, na rozdíl od reálného světa. I dnes máme své sny …
Tudíž má štěstí hodná, chudá, pracovitá dívka, odměnu získá rovněž chudý, chytrý, odvážný chlapec, který přemůže draka, čerta, trpaslíka. Pomocníkem je mu třeba kůň či ryba, která splní tři přání. Laskavé chování je ceněno...... Platí to i v současnosti? Proto je mladík za hrdinský čin po zásluze odměněn. Získá princeznu (mizí sociální nerovnost) či přijde k jinému štěstí – oslíkovi, zázračnému ubrousku či hrnečku. K bezpracnému zisku pomůže kouzelné slovíčko, které ale zná jen on sám. Takže i kdyby mu někdo zázračný předmět ukradl, zloděj nezíská nic. Bez práce nejsou koláče, kdo nepacuje, ať nejí… proto se zřejmě stalo, že:

  1. zloděj bez magického zaklínadla peníze neměl,
  2. jak dlouho platilo kouzlo, se sice nedovíme, ale určitě ne věčně,
  3. kdyby hrdina „vykouzlil“ hodně peněz a uschoval je na lepší časy třeba v hoře vzniklé z krupicové kaše, můžeme o nich snít i dnes a získat je třeba při čtení pašijí… Zůstává naděje …

Kvůli pohádkovému bohatství by tedy inflace určitě nehrozila. Někdy byla sice snaha o nalezení pravdu drastická, ale o to významnější bylo pak poučení …
Dodávám, že některé pohádky mají reálný základ – Karkulka, Sněhurka, jiné vyjadřují vztah k mýtům – Děd Vševěd – zázračné slunce, jindy vše určuje osud – Plaváček, proti osudu je marné bojvoat.
Dnes se na svět pohádkových hrdinů či zloduchů díváme jinak. Ale proč zatracovat to, co je určitým dědictvím minulosti, co je umělecky zpracované různými pohádkáři? Uvedu jen naši Němcovou či Erbena. Jejich zapsané pohádky měly mravně výchovný charakter, ukázaly, že proti nespravedlnosti se má bojovat svou čestností, chytrostí, povzbuzovali v těžkých obdobích našich dějin… Napadají mě Hrátky s čertem – jinotaj – fašismus. I dnes se snažíme vybírat ve světě to pozitivní, i když vždy není svátek …
I v dnešním světě ne vždy vládne ten nejmoudřejší, nejslušnější …
Není nutné pro získání peněz znát magickou zaklínací formuli. Mnozí ke „štěstí“ v podobě peněz přijdou jinak … dobro nevítězí jako kdysi za devatero horami a devatero řekami a kousek dál …
Proto se s teorií neztotožňuji… Domnívám se, že představa o lepším světě mnohým pomáhala přežít. Proto v pohádce vítězí hrdinové pocházející z prostého lidu, kteří umí třeba i vládnout a nezapomenou na svůj původ …

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 19.září 9:53

Pohled autora mě překvapil.. Dívá se na pohádku současnýma očima. Ale přece i v minulosti měl člověk fantazii, a proto si vytvořil smyšlený ideální a spravedlivý svět, v němž dobro zvítězilo nad zlem, na rozdíl od reálného světa. I dnes máme své sny …
Tudíž má štěstí hodná, chudá, pracovitá dívka, odměnu získá rovněž chudý, chytrý, odvážný chlapec, který přemůže draka, čerta, trpaslíka. Pomocníkem je mu třeba kůň či ryba, která splní tři přání. Laskavé chování je ceněno...... Platí to i v současnosti? Proto je mladík za hrdinský čin po zásluze odměněn. Získá princeznu (mizí sociální nerovnost) či přijde k jinému štěstí – oslíkovi, zázračnému ubrousku či hrnečku. K bezpracnému zisku pomůže kouzelné slovíčko, které ale zná jen on sám. Takže i kdyby mu někdo zázračný předmět ukradl, zloděj nezíská nic. Bez práce nejsou koláče, kdo nepacuje, ať nejí… proto se zřejmě stalo, že:

  1. zloděj bez magického zaklínadla peníze neměl,
  2. jak dlouho platilo kouzlo, se sice nedovíme, ale určitě ne věčně,
  3. kdyby hrdina „vykouzlil“ hodně peněz a uschoval je na lepší časy třeba v hoře vzniklé z krupicové kaše, můžeme o nich snít i dnes a získat je třeba při čtení pašijí… Zůstává naděje …

Kvůli pohádkovému bohatství by tedy inflace určitě nehrozila. Někdy byla sice snaha o nalezení pravdu drastická, ale o to významnější bylo pak poučení …
Dodávám, že některé pohádky mají reálný základ – Karkulka, Sněhurka, jiné vyjadřují vztah k mýtům – Děd Vševěd – zázračné slunce, jindy vše určuje osud – Plaváček, proti osudu je marné bojvoat.
Dnes se na svět pohádkových hrdinů či zloduchů díváme jinak. Ale proč zatracovat to, co je určitým dědictvím minulosti, co je umělecky zpracované různými pohádkáři? Uvedu jen naši Němcovou či Erbena. Jejich zapsané pohádky měly mravně výchovný charakter, ukázaly, že proti nespravedlnosti se má bojovat svou čestností, chytrostí, povzbuzovali v těžkých obdobích našich dějin… Napadají mě Hrátky s čertem – jinotaj – fašismus. I dnes se snažíme vybírat ve světě to pozitivní, i když vždy není svátek …
I v dnešním světě ne vždy vládne ten nejmoudřejší, nejslušnější …
Není nutné pro získání peněz znát magickou zaklínací formuli. Mnozí ke „štěstí“ v podobě peněz přijdou jinak … dobro nevítězí jako kdysi za devatero horami a devatero řekami a kousek dál …
Proto se s teorií neztotožňuji… Domnívám se, že představa o lepším světě mnohým pomáhala přežít. Proto v pohádce vítězí hrdinové pocházející z prostého lidu, kteří umí třeba i vládnout a nezapomenou na svůj původ …

Podle studia o historie dětské literatury