Odpověděl/a – 21.srpen 13:31
Pražským jarem rozumíme období od 5. ledna 1968, kdy čelné pozice ve vedení KSČ zaujali příznivci ekonomických a společenských reforem v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem. Vyvrcholilo tak období společenského a kulturního uvolnění 60. let. Během roku 1968 tak došlo k nebývalému probuzení občanské společnosti, která uvěřila vizi o „socialismu s lidskou tváří“. V době rozdělení Evropy železnou oponou však sovětské vedení v tomto vývoji spatřovalo hrozbu ztráty svého „satelitu“ a velmi nelibě neslo emancipační snahu československé společnosti a jejího vedení. Výsledkem byla okupace vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, která znamenala zásadní zvrat, a pohřbila tak iluze o možnosti reformy socialismu oproštěného od totalitních principů.
Odpověděl/a – 21.srpen 14:28
Pražským jarem rozumíme období od 5. ledna 1968, kdy čelné pozice ve
vedení KSČ zaujali příznivci ekonomických a společenských reforem
v čele s generálním tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem. Vyvrcholilo
tak období společenského a kulturního uvolnění 60. let. Během roku
1968 tak došlo k nebývalému probuzení občanské společnosti, která
uvěřila vizi o „socialismu s lidskou tváří“. V době rozdělení
Evropy železnou oponou však sovětské vedení v tomto vývoji spatřovalo
hrozbu ztráty svého „satelitu“ a velmi nelibě neslo emancipační snahu
československé společnosti a jejího vedení. Výsledkem byla okupace vojsky
Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, která znamenala zásadní zvrat, a
pohřbila tak iluze o možnosti reformy socialismu oproštěného od
totalitních principů.
Doplňuji:
Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska,
Maďarska, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968,
který zastavil reformní proces Pražského jara (viz Provolání ÚV KSČ
z 21. srpna 1968).