Historie úprav

barnajka

Odpověděl/a – 28.červen 21:47

To čtení je opravdu to nejhlavnější: čti všechno, co ti přijde pod ruku: knížky, noviny, časopisy, blogy na internetu, reklamní letáky… :)) Dostaneš tak do sebe spoustu nových slov z různých oblastí (tématických i sociálních). Široká slovní zásoba je základ – a zbytek už je na tobě. Abys byla vždycky za tu vtipnou, co pohotově glosuje dění kolem, musíš si věřit a být uvolněná, sama sebou. V prostředí, kde se cítíš sešněrovaná a musíš se do hovoru nutit, z tebe nejspíš žádná vtipná hláka nevypadne.

Poradím ti, co na rozšiřování slovní zásoby pomáhá mě.
Za první jsou to přesmyčky – vždycky si vyberu nějaký slovo a dám si zadání, že z něj musím přehazováním písmen vytvořit třeba 10 jiných slov. Když si to chci ztížit, zadání ještě omezím třeba na podstatný jména v 1.pádě :) Pak se pustím do práce – a nesmím skončit, dokud není hotovo :)

Druhá moje metoda: je dost podobná těm přesmyčkám, jen převedená do hmotné podoby :) Kup si v papírnictví takový ty písmenka pro prvňáčky, jak se z nich učí skládat slova. Můžeš si k nim pořídit i ty desky, usnadní ti práci :) Písmenka rozstříhej, pak si jich náhodně vylosuj třeba 10 – a poruč si, že z nich musíš sestavit např. 10 slov. Zdá se to možná být primitivní úkol, ale když si vylosuješ třeba A, E, D, Ť, Z, Ř, K, L, X a Y, buď si jistá, že se docela zapotíš :))
Touhle „písmenkovou“ metodou se v začátcích učím i cizí jazyky. Než mi abeceda a základní gramatický pravidla vlezou pod kůži, mám někdy problémy naučit se, jak se jednotlivý slovíčka píšou. Takhle mi to jde celkem snadno :)

A poslední věc – nevím, jak ty, ale já odmalička ráda skládám bsničky :) Žádná hluboká poezie, spíš takový praštěný veršovánky na praštěný témata. Líbí se mi, když je ve verši 100% zvuková shoda – a někdy hledám klidně i hodinu to správný slůvko. Tato metoda tě nutí zapnout mozkový závity na maximum, vzpomínat na všechna slova, co znáš a co jsi kdy kde vůbec zaslechla… A když přesto to pravý slovo ne a ne najít, jsi občas nucena vymyslet si vlastní patvar slova již vymyšleného :) Mě na tom právě tohle baví asi ze všeho nejvíc – vždycky se u toho vyblbnu jak malý děcko :))

barnajka

Odpověděl/a – 29.červen 11:00

To čtení je opravdu to nejhlavnější: čti všechno, co ti přijde pod ruku: knížky, noviny, časopisy, blogy na internetu, reklamní letáky… :)) Dostaneš tak do sebe spoustu nových slov z různých oblastí (tématických i sociálních). Široká slovní zásoba je základ – a zbytek už je na tobě. Abys byla vždycky za tu vtipnou, co pohotově glosuje dění kolem, musíš si věřit a být uvolněná, sama sebou. V prostředí, kde se cítíš sešněrovaná a musíš se do hovoru nutit, z tebe nejspíš žádná vtipná hláka nevypadne.

Poradím ti, co na rozšiřování slovní zásoby pomáhá mě.
Za první jsou to přesmyčky – vždycky si vyberu nějaký slovo a dám si zadání, že z něj musím přehazováním písmen vytvořit třeba 10 jiných slov. Když si to chci ztížit, zadání ještě omezím třeba na podstatný jména v 1.pádě :) Pak se pustím do práce – a nesmím skončit, dokud není hotovo :)

Druhá moje metoda: je dost podobná těm přesmyčkám, jen převedená do hmotné podoby :) Kup si v papírnictví takový ty písmenka pro prvňáčky, jak se z nich učí skládat slova. Můžeš si k nim pořídit i ty desky, usnadní ti práci :) Písmenka rozstříhej, pak si jich náhodně vylosuj třeba 10 – a poruč si, že z nich musíš sestavit např. 10 slov. Zdá se to možná být primitivní úkol, ale když si vylosuješ třeba A, E, D, Ť, Z, Ř, K, L, X a Y, buď si jistá, že se docela zapotíš :))
Touhle „písmenkovou“ metodou se v začátcích učím i cizí jazyky. Než mi abeceda a základní gramatický pravidla vlezou pod kůži, mám někdy problémy naučit se, jak se jednotlivý slovíčka píšou. Takhle mi to jde celkem snadno :)

A poslední věc – nevím, jak ty, ale já odmalička ráda skládám bsničky :) Žádná hluboká poezie, spíš takový praštěný veršovánky na praštěný témata. Líbí se mi, když je ve verši 100% zvuková shoda – a někdy hledám klidně i hodinu to správný slůvko. Tato metoda tě nutí zapnout mozkový závity na maximum, vzpomínat na všechna slova, co znáš a co jsi kdy kde vůbec zaslechla… A když přesto to pravý slovo ne a ne najít, jsi občas nucena vymyslet si vlastní patvar slova již vymyšleného :) Mě na tom právě tohle baví asi ze všeho nejvíc – vždycky se u toho vyblbnu jak malý děcko :))
Doplňuji:
Ještě jeden tip – hodně mluv se staršíma/starýma lidma. Používají spousty slov, který se už v dnešní mluvě nevyskytují a my mladí je tím pádem neznáme. Přitom je to škoda, protože některý výrazy jsou fakt exempláře :))
Takže až budeš napříště mluvit s babičkou, zkus si aspoň jednou víc než její bábovky všímat toho, co a jak říká – vsaď se, že budeš odcházet o pár slov bohatší :) Některý slova si o znovuzrození vyloženě koledují :))
No a taky v nářečí se dá krásně inspirovat – jiný kraj, jiný mrav…a taky jiné výrazivo :)