Historie úprav

Nuk nuk

Odpověděl/a – 17.leden 21:31

Na Vašem místě bych si s přítelem promluvila a pokusila se ho požádat, aby Vám nějak vysvětlil, co to znamená, že Vás „má rád“ a co pro něj znamená „být/nebýt zamilovaný“. Nepůjde to snadno, muži neumí své pocity tak květnatě a jasně vystihovat jako my ženy, proto k němu buťe shovívavá a netlačte na něj, aby Vám odpověděl hned. Klidně mu na to dejte dost času, aby si rozmyslel, co Vám na to říci.
O co totiž jde… Jde o to, nakolik Vás bere jako svou (potenciální) životní partnerku nebo „jen“ jako kamarádku.
Pokud Vás má opravdu rád a je s Vámi šťastný, touží být s Vámi a chce s Vámi žít, pak je ta změna od zamilovanosti k „mít rád“ nejen normální, ale i nutná.
Zamilovanost je takový ten počáteční stav, kdy člověk vidí toho druhého v těch nejlepších barvách atd. Když zamilovanost vyprchá, pak se teprve pozná, zda má vztah šanci na přežití. Pokud po ní přijde láska, schopnost být spolu, i když ten druhý má chyby, je to dobré, jakmile ale po ní přijde jen prázdnota, je jisté, že je to k ničemu. Není ani na škodu, pokud u jednoho vyprchá ta zamilovanost dříve než u druhého. Nám, ženám, to obvykle trvá déle ;)

Takže změnit by se mělo, v ideálním případě zjistíte, že už nejste zamilovaní, ale že se navzájem milujete (to je velký rozdíl).
Co bych dělala, jsem popsala výše, tedy promluvila s partnerem.
Pokud Vás opravdu miluje, má rád a bere Vás jako partnerku, pak není důvod se rozcházet, ba naopak.
V podobné situaci vlastně jsem ;). Jsem téměř tři roky vdaná a rok jsme spolu s manželem chodili. Už dávno nejsme zamilovaní ani jeden z nás, dávno vidím jeho chyby a věci, které mi „pijou krev“. Je mi jasné, že on vidí totéž na mne. Ale o to víc si uvědomuji, jak moc ho mám ráda a neměnila bych…

Nuk nuk

Odpověděl/a – 18.leden 14:24

Na Vašem místě bych si s přítelem promluvila a pokusila se ho požádat, aby Vám nějak vysvětlil, co to znamená, že Vás „má rád“ a co pro něj znamená „být/nebýt zamilovaný“. Nepůjde to snadno, muži neumí své pocity tak květnatě a jasně vystihovat jako my ženy, proto k němu buťe shovívavá a netlačte na něj, aby Vám odpověděl hned. Klidně mu na to dejte dost času, aby si rozmyslel, co Vám na to říci.
O co totiž jde… Jde o to, nakolik Vás bere jako svou (potenciální) životní partnerku nebo „jen“ jako kamarádku.
Pokud Vás má opravdu rád a je s Vámi šťastný, touží být s Vámi a chce s Vámi žít, pak je ta změna od zamilovanosti k „mít rád“ nejen normální, ale i nutná.
Zamilovanost je takový ten počáteční stav, kdy člověk vidí toho druhého v těch nejlepších barvách atd. Když zamilovanost vyprchá, pak se teprve pozná, zda má vztah šanci na přežití. Pokud po ní přijde láska, schopnost být spolu, i když ten druhý má chyby, je to dobré, jakmile ale po ní přijde jen prázdnota, je jisté, že je to k ničemu. Není ani na škodu, pokud u jednoho vyprchá ta zamilovanost dříve než u druhého. Nám, ženám, to obvykle trvá déle ;)

Takže změnit by se mělo, v ideálním případě zjistíte, že už nejste zamilovaní, ale že se navzájem milujete (to je velký rozdíl).
Co bych dělala, jsem popsala výše, tedy promluvila s partnerem.
Pokud Vás opravdu miluje, má rád a bere Vás jako partnerku, pak není důvod se rozcházet, ba naopak.
V podobné situaci vlastně jsem ;). Jsem téměř tři roky vdaná a rok jsme spolu s manželem chodili. Už dávno nejsme zamilovaní ani jeden z nás, dávno vidím jeho chyby a věci, které mi „pijou krev“. Je mi jasné, že on vidí totéž na mne. Ale o to víc si uvědomuji, jak moc ho mám ráda a neměnila bych…
Doplňuji:
Milá Ellucy, dostala jsem Váš e-mail, ale v profilu nedovolujete Vás kontaktovat. Proto reaguji touto cestou.
Skutečnost, že přítel není „zamilovaný“ nemusí nutně být hned katastrofa. Nicméně bych si s ním na Vašem místě skutečně velice vážně promluvila. Jakýkoliv vztah, který by měl existovat jen ze soucitu nebo jen z důvodu, „aby nebyl sám“ nemá moc smysl. Jestliže by s Vámi měl být protože Vás nechce zklamat, ale nejste pro něj „ta pravá“, pak zvažte, zda by nebylo lepší se s ním rozejít. Nejspíš to tedy budete muset ukončit Vy, ale i takový je holt někdy život. Přeji hodně síly a ten správný krok.