Historie úprav
Odpověděl/a – 17.únor 18:48
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. (Lady Macbeth)
Těžko je v lese, když vítr větve láme. Těžko je v srdíčku, když kamarád zklame.
Odpověděl/a – 17.únor 18:50
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. (Lady Macbeth)
Těžko je v lese, když vítr větve láme. Těžko je v srdíčku, když kamarád zklame.
Doplňuji:
Jako téma mé úvahy jsem si vybrala „přísloví“, které říká, že
člověk by neměl pro les nevidět stromy, nebo opačně, pro stromy nevidět
les. Ráda bych nad ním krátce a jednoduše zauvažovala.
Pro les nevidíš stromy a pro stromy nevidíš les. Řekla bych, že metafora
ukrytá v této větě není nijak složitá. Dokonce bych si i troufla
odhadnout, že každý z vás je jí schopen porozumět. Přesto bych si ji
ráda rozebrala.
Myslím, že les představuje nějaký celek. Jakýkoli. A stromy tvoří
jednotlivé součásti celku. Tedy, když řekneme, že pro les nevidíme
stromy, znamená to, že kvůli vidině celku jako takového jsme zapomněli na
ty maličkosti, které celek vytvářejí, dávají mu podobu. A samozřejmě
to funguje i opačně.
