Historie úprav
Odpověděl/a – 26.červenec 17:31
Příliš velký časový rozsah, rok 1922 a 1872 je sakra velký rozdíl, v možnostech a dostupnosti cestování.
Prostý lid jezdil leda tak víš kam, kde by na to vzal, kdo by ho tam dovedl, když byl prakticky negramotný, a co by z toho měl?
Střední stavy jezdily, v 80. letech 19. století, na letní byt: z Prahy a okolí ku Karlštejnu, třeba, z Brna na Blanensko. Ve 20. letech 20. století to samé, plus už byly v módě různé turistické spolky, no tak se chodilo na hory, a tak podobně.
Šlechta k moři do Království Dalmatského, Markrabství Istrijského, Rakouského přímoří. To samé bohatá bourgeoisie. Plus, samozřejmě, Paris, Berlin, London, kdo na to měl.
Jak by asi jeli do, tehdy britského protektorátu, Egypta? „Ahoj, já jsem Bloud, Velbloud?“ Kdo by se ti plavil někde na Mallorcu, nebo několik měsíců někde ke Šrí Lance, na dovolenou? Uvažuj hlavou … 🙂
Odpověděl/a – 26.červenec 18:20
Příliš velký časový rozsah, rok 1922 a 1872 je sakra velký rozdíl, v možnostech a dostupnosti cestování.
Prostý lid jezdil leda tak víš kam, kde by na to vzal, kdo by ho tam dovedl, když byl prakticky negramotný, a co by z toho měl? Kdo by se jim staral o hyd, o polnosti, o pacht, a tak vůbec? Kdy by měli čas jet na dovolenou? V létě? To se pěstovalo. V zimě? Ano, to bylo času víc, to je pravda, ale zase bylo potřeba nadrat peří, opravit náčiní, té práce bylo.
Střední stavy jezdily, v 80. letech 19. století, na letní byt: z Prahy a okolí ku Karlštejnu, třeba, z Brna na Blanensko. Ve 20. letech 20. století to samé, plus už byly v módě různé turistické spolky, no tak se chodilo na hory, výšlapy – taky z té doby jsou rozhledny – a tak podobně.
Šlechta k moři do Království Dalmatského, Markrabství Istrijského, Rakouského přímoří. To samé bohatá bourgeoisie. Plus, samozřejmě, Paris, Berlin, London, kdo na to měl. Plus vysoká šlechta, ale i bohatá bourgeoisie, měli letní zámečky, statky, lovecké zámečky, nebo se navštěvovali navzájem.
Jak by asi jeli do, tehdy britského protektorátu, Egypta? „Ahoj, já jsem Bloud, Velbloud?“ Kdo by se ti plavil někde na Mallorcu, nebo několik měsíců někde ke Šrí Lance, na dovolenou? Uvažuj hlavou … 🙂
Odpověděl/a – 26.červenec 19:12
Příliš velký časový rozsah, rok 1922 a 1872 je sakra velký rozdíl, v možnostech a dostupnosti cestování.
Prostý lid jezdil leda tak víš kam, kde by na to vzal, kdo by ho tam dovedl, když byl prakticky negramotný, a co by z toho měl? Kdo by se jim staral o hyd, o polnosti, o pacht, a tak vůbec? Kdy by měli čas jet na dovolenou? V létě? To se pěstovalo. V zimě? Ano, to bylo času víc, to je pravda, ale zase bylo potřeba nadrat peří, opravit náčiní, té práce bylo.
Střední stavy jezdily, v 80. letech 19. století, na letní byt: z Prahy a okolí ku Karlštejnu, třeba, z Brna na Blanensko. Ve 20. letech 20. století to samé, plus už byly v módě různé turistické spolky, no tak se chodilo na hory, výšlapy – taky z té doby jsou rozhledny – a tak podobně.
Šlechta k moři do Království Dalmatského, Markrabství Istrijského, rakouského přímoří. To samé bohatá bourgeoisie. Plus, samozřejmě, Paris, Berlin, London, kdo na to měl. Plus vysoká šlechta, ale i bohatá bourgeoisie, měli letní zámečky, statky, lovecké zámečky nebo se navštěvovali navzájem.
Jak by asi jeli do, tehdy britského protektorátu, Egypta? „Ahoj, já jsem Bloud, Velbloud?“ Kdo by se ti plavil někde na Mallorcu nebo několik měsíců někde ke Šrí Lance na dovolenou? Uvažuj hlavou … 🙂
Odpověděl/a – 27.červenec 7:15
Příliš velký časový rozsah, rok 1922 a 1872 je sakra velký rozdíl, v možnostech a dostupnosti cestování.
Prostý lid jezdil leda tak víš kam, kde by na to vzal, kdo by ho tam dovedl, když byl prakticky negramotný, a co by z toho měl? Kdo by se jim staral o hyd, o polnosti, o pacht, a tak vůbec? Kdy by měli čas jet na dovolenou? V létě? To se pěstovalo. V zimě? Ano, to bylo času víc, to je pravda, ale zase bylo potřeba nadrat peří, opravit náčiní, té práce bylo.
Střední stavy jezdily, v 80. letech 19. století, na letní byt: z Prahy a okolí ku Karlštejnu, třeba, z Brna na Blanensko. Ve 20. letech 20. století to samé, plus už byly v módě různé turistické spolky, no tak se chodilo na hory, výšlapy – taky z té doby jsou rozhledny – a tak podobně.
Šlechta k moři do Království Dalmatského, Markrabství Istrijského, Rakouského přímoří. To samé bohatá bourgeoisie. Plus, samozřejmě, Paris, Berlin, London, kdo na to měl. Plus vysoká šlechta, ale i bohatá bourgeoisie, měli letní zámečky, statky, lovecké zámečky nebo se navštěvovali navzájem.
Jak by asi jeli do, tehdy britského protektorátu, Egypta? „Ahoj, já jsem Bloud, Velbloud?“ Kdo by se ti plavil někde na Mallorcu nebo několik měsíců někde ke Šrí Lance na dovolenou? Uvažuj hlavou … 🙂