Způsob oslovování příbuzných?

Když se rodičům vykalo tak určitě k nim měli větší uctu jako dnes.

Tykači = rodinné oslovení dnes
Vykači = s úctou a pokorou též dnes
Onykači = trocha archaismu ale VELIKÁ úcta k oslovenému.

Jedině koho oslovuji jménem je můj strýc. Záleží na nich, jak se k tomu postaví a zda jim to nevadí. Jinak zbytek rodiny oslovuji normálně.

Doma jsme určitě "Tykači" napříč generacemi.
Soudruzi mne naučily "Tykat" skoro každému cizímu, ale zneužívám to jen ironicky (se soudružským přívlastkem), když si to někdo zaslouží. Naopak na důkaz přízně tykám osobám, které mi jsou důvěrně známé a blízké.

To je těžké. V rodné rodině si tykám s každým. V rodině kde jsem teď si taky tykáme. V předchozích manželstvích jsem rodičům manžela vždy vykala. Mrzelo mě to a nejvíc u bývalého,kdy jsem s ním byla 12 let a stále jsem jim vykala a jeho bratr si přivedl slečnu a ta jim začala okamžitě tykat. Takže je to na každém,jak to chce a jak je vychován. Jinak moje děti mi tykají a jejich partneři taky.

Já bych si nikdy nedovolila svým rodičům říkat jménem,Jano nebo Vláďo,normálně jim říkám mamko a taťko,a tykám jim samozřejmě.Myslím si že by rodiče ztratily autoritu u dětí které by je oslovovaly jménem.Svým dětem bych to nedovolila aby mi říkaly jménem,jsem prostě jejich matka a hotovo.Ale znám případ kdy dcera řekne své mámě,Libuno ty jseš ale blbá,a blbá Libuna si to nechá líbit,tohle nechápu.

moje maminka svým rodičům vykala,já samozřejmě tykal,mamko, tati, taťko,babi dědo,ale je pravdou,že můj synovec svým rodičům říká jménem(holt je to jedináček)

já teda všem tykám - myslím, že je to neuráží a ukazuji tím že jsou mi blízcí. Možná až budu starší a budu mít třeba tchýni možná začnu vykat. Nikomu z příbuzných neříkám jméném (teda kromě bratranců a malých dětí).

ja som rodičom tykala,
vykanie je zaužívané na vidieku - dedine, onikanie bolo vlastne prevzaté z nemčiny, ešte býva zaužívané u starých ľudi alebo v pohraničí

Já to mám pesté : své vlastní rodiče samozřejmě oslovuji mami-tati,strýce nebo tetu strejdo-teto, macechu a otčíma a jejich příbuzné jménem, nevlastní babičku jménem, budoucí tchýni a tchánovi a jejich rodičům vykám.

Já tátovi odjakživa tykala a a je zvyklý,že mu říkáme tatíku.Prarodičům a strejčkům a tetičkám také všichni tykáme.Ovšem už prastrýcům a pratetám jsme vždy vykali.A když o tom uvažuji,tak z manželovi strany všem vykám,vyjma bratranců a sestřenic.Asi jde o zvyk v jednotlivých rodinách,ale nedokáži si představit,že třeba babičce říkám jménem.Ještě jsem si uvědomila,že obě babičky mému manželovi vykají a on jim také.

V mém okolí občas oslovují jménem rodiče malé děti, později už ale říkají mami, tati, dědo apod. - tykají.
Mám dojem, že vykání je pouze u starších generací.

Oslovovat rodiče jménem mi přijde opravdu dost divné. Svým rodičům jménem neříkám a tykám jim. Vlastně.. celé mé rodině tykám. Z rodiny mého muže tykám jeho sourozencům a jeho rodičům. Zbytek jeho rodiny jsem sice poznala, ale tykání jsme si prozatím nenabídli. :-)

Nesetkala jsem se s tím, že by někdo oslovoval rodiče jménem, ale všichni, koho znám, rodičům tykají. A stejně tak prarodičům. U nás v rodině říkáme rodičům mami, tati, mamko, taťko, prarodičům babičko, dědečku, babi, dědo...