Znate nekdo povest-Vonave konkubiny?Kdysi jsem o ni cetla,ale pro chybejici stranky-vlastne nevim nic.

Pro Číňany je mazár Abach Chodžův známější jako hrobka Siang-fej (Voňavé konkubíny), slavné ujgurské konkubíny čínského císaře Čchien-lunga (vládl 1735 – 1796), jejíž životní příběh je obestřen mnoha mýty. Jedním z nich je právě i to, že byly její ostatky po smrti převezeny z Pekingu sem do rodinné hrobky.
Jmenovala se Siang-fej a pocházela z výše zmíněného klanu Chodžů. Narodila se roku 1734 a její ujgurské jméno bylo Majmuru Ajzimu. Od dětství však byla známá pod přezdívkou Ikparhan (ujgursky Voňavá), neboť ráda nosila ve vlasech sladce vonící větvičku plané olivy.
Podle legendy byla původně ženou jednoho z vůdců náboženského povstání v Kašgaru proti čínské okupaci. Když se císař Čchien-lung dozvěděl o její kráse, přikázal generálům, které vyslal na západ svého impéria vzpouru potlačit, aby ji pro něj získali. Ti Ikparhan skutečně z dalekého vojenského tažení přivezli. Nadšený císař se jim za to velkoryse odměnil, ale jeho radost se ukázala být poněkud předčasnou. Ikparhan měla vždy při setkání s ním svou půvabnou tvář ledově chladnou a nikdy neodpověděla na žádnou z jeho otázek. On však přesto doufal, že se mu tato hrdá dívka nakonec podvolí.

Jeho matka byla jiného názoru. Brzy poznala, že Ikparhan má nepoddajnou povahu, a radila proto nešťastně zamilovanému synovi, aby ji poslal zpět do rodné země a zapomněl na ni. Císař to ovšem stále odmítal udělat, a tak se rozhodla, že věc vyřeší sama a ukončí jeho trápení. Jednoho dne, když byl císař mimo palác, zavolala si Ikparhan do své komnaty a přesvědčila ji k spáchání sebevraždy. Pověst oslavující muslimskou krasavici, jež tragicky zahynula, aniž by poskvrnila čest svého rodu, vznikla patrně v Turkestánu. Kupodivu však více zdomácněla v samotné Číně a inspirovala mnoho tamních umělců. Dodnes se tu například hraje opera Žal Voňavé konkubíny.
Není divu, že časem byla monumentální hrobka rodiny, z níž pocházela, vydávána i za místo jejího posledního odpočinku. Součástí romantického příběhu se stalo vyprávění o eskortování jejích ostatků 120člennou stráží z císařova sídla do Kašgaru. A právě tato nevěrohodná pasáž, popisující několik tisíc kilometrů dlouhý transport, stála později na počátku pochybností o pravdivosti celé legendy.

Pokračování na stránce:

Zdroj: http://in.ihned­.cz/c1-29887020-hrobka-vonave-konkubiny