Že je snad i paní Kamila předpojatá?

Při sledování státního pohřbu Václava Havla jsem si nemohl nevzpomenout na řadu pichlavých poznámek od některých členů naší komunity publikovaných na zdejších stránkách. Nikomu nemíním sahat do svědomí, ale přátelé nestojí snad slova Kamily Moučkové za zamyšlení??
Otevřený dopis Kamily Moučkové pro Dagmar Havlovou
Hoře
Milá Dášo, když jsem uviděla tvou fotku v novinách, tak mi znovu vytryskly slzy a řekla jsem si: „Ano, tohle je ztělesněné hoře.“
Na to se nedá nic říct. Nic nemůže pomoct, to si má milá musíš odtrpět sama. Něco málo o tom také vím, i když v jiné podobě.
Milovala jsem Václava jako člověka 45 let, které jsem ho znala. Byl to z nejlepších mužskejch – kamarádů, který prošel mým životem. Nemá smysl, abych teď vyjmenovávala všechno, co byl, všichni to velice dobře víme.
Zasáhlo mě to jako blesk z nebe. Všichni jsme věděli, že je zle, ale když jsem se to dozvěděla, tak jsem se sesypala. Právě jsem pekla vánoční cukroví a měla připravené formičky. Všechny jsem je dala pryč a vykrajovala jsem srdíčka a srdíčka a do toho jsem brečela a brečela.
Moc se to cukroví pravda nepovedlo. Asi těma slzama, co do něj kapaly.
Nevím, co říct, čím tě utěšit. Ale věř, že na tebe teď hodně myslím, a kdyby to šlo, tak bych kus toho tvého hoře vzala na sebe.
Prožívám tyhle dny s Václavem. Lítala jsem z rozhlasu do televize a mluvila o něm. Měla jsem tu potřebu říct lidem, co byl Václav Havel za člověka. Kdykoli ho vidím v médiích, tak mi tryskají zase slzy. Ani jsem nevěděla, že jich v člověku může tolik být.
Dášo, plač, plač! Vyplač to ze sebe. Je pro koho a proč plakat. Budiž ti alespoň malou útěchou, že nebýt tebe, tak tu Václav dávno už nebyl.
Myslím, že s ním odešel jeden z nejlepších a nejslušnějších lidí na této planetě. Myslím na tebe strašně moc, protože to, co prožíváš, je skutečné hoře.
Objímám tě,
tvá Kamila.

Zdroj: http://revue.id­nes.cz/daso-plac-je-pro-koho-pise-vdove-po-vaclavu-havlovi-kamila-mouckova-1dn-/lidicky.aspx?c=A111221­_155134_lidic­ky_nh