Vyplatila se vám někdy skromnost?

…jo,

• když se rozděluje práce, dávám si bacha, abych si toho náhodou nenabral moc, nechci bejt za hamtáka…
• když jsem něco v mládí rozbil, nikdy jsem se k tomu hrdě nehlásil, nechtěl jsem bejt za vychloubače…
• a takovejch příkladů bych mohl uvést spostu, ale jak už jsem řekl, nechci se tady chvástat, jsem prostě skromnej…

Vždycky.

Konkrétně vypsat nelze, je to případ od případu jiné.

Vyplatila, mnohokrát..
Nemusím hned mít každou věc, která se mi líbí i když ji nutně nepotřebuji. Taky se mi mnohokrát stalo, že jsem si takhle něco nekoupil a po nějakém čase jsem tu věc dostal, nebo sehnal levněji jako v případě elektroniky.

Ano při nabírání jídla třeba k obědu mám občas velké oči O_O, ale nakonec zvítězí skromnost a já část opět vracím zpět. Žaludek pak dostane jen optimální dávku a výsledkem toho je to, že mě stále ještě nenavštívila paní Cukrovková. Buďme skromní, buďte skromní.

Nikdy, nejsem skromný.

Skromnost je opěvovaná, lež nepraktická a více škodlivá než prospěšná, důležité je zdravé sebevědomí a sebeprosazení: důležitá je jen asertivita.

skromnosť ako minimalizmus alebo skromnosť ako submisivita?

lebo to je v praxi obrovský rozdiel......

v konzumno-zadlženej dobe je minimalizmus fajn…len netreba byť hneď nafrnený asketa

čo sa týka submisivity, súhlasím s Cenobita