Vybrali už jste si svých 5 minut slávy?

Jo

ano kolikrát volám do rádia Beat a hádám songy a uhodnu, několikrát mi poslali CD a knihu, jednou meteostanici s budíkem :)
na Čt1 do pořadu Sama Doma, tam jsem telefonovala, když probírali téma o neplodnosti vybrali mou otázku, hovořil na to téma lékař a navíc mě i na konci vylosovala z těch tří, ta co to uvádí a poslali mi DVD s Aerobikem a knihu to byla teda náhoda :)

Jo

Ano, byl jsem loni na první stránce nejrenomovanějších regionálních novin poté, co jsem se vrátil z mistrovství světa ve scrabblu ve Varšavě (odkaz na internetovou verzi článku viz v mém profilu) – článek o mně zabíral podstatnou část první strany.
No a zhruba před měsícem jsem poprvé vyhrál i turnaj v českém scrabblu – přivez jsem domů pohár, kde je moje jméno vyryto mezi vítězi minulých ročníků tohoto turnaje. Jelikož mezi těmito esy je nejeden mistr republiky, pěkně se na to kouká ;{)> to bylo ovšem pět minut slávy v uzavřené společnosti – na rozdíl od prvně jmenovaného případu o tomto tisk nevěděl.

Jo

Doplňuji:
v regionální TV a známě hodně lidí v komunitě hasičů. Učil jsem hasiče, ale taky vyhazoval od zkoušky. Nedal jsem každému autogram na republikové osvědčení.

Upravil/a: anonym

Jo

Mezi moji pětiminutovkou bylo natáčení ČST Ostrava,kdy na Nový rok 1974 jsem se zúčastnil prvního odpichu na vysoké peci č.3 v NHKG,jako pomocník taviče.Také mi otiskli kritickou zprávu v deníku Rudé právo.

Ne

Doplňuji:
Když mi bylo okolo dvaceti let, tak byl otisknut v Mladém světě můj dopis, který jsem psala redakci jako poděkování za článek o Davidu Černém. A možná ještě někde něco o čem si nejsem jistá. Ale za nějaké minuty slávy něco takového nepovažuji – nechci jí ani těch pět minut.

Upravil/a: anonym

Jo

ano .....docela často v časopisech otisknou mé článečky .......

Jo

Několikrát televize, rozhhlas, i v časopisech. Doufám, že už to bylo naposled.Neni o co stát.
Ještě se mi nepodařilo dostat do krimizpráv.

Jo

Moc velkou radost jsem z toho ale neměla. Kamarád – redaktor ČT potřeboval po dovolené námět na reportáž a já právě dokončovala rekonstrukci zajímavého objektu ( ne rukama ). Nakonec jsem souhlasila s natáčením, ale kameře jsem se pečlivě vyhýbala, kdežto jakýsi papaláš všude pózoval. Trvalo to strašně dlouho, tak už jsem nejspíš tak pozorná nebyla a druhý den jsem se dozvídala od známých, že mi to v těch růžových šatech sluší a podobně. Nakonec se ukázalo, že mne kamera přece jen dohnala a uvedli to včetně celého jména a zásluh 🙂. Milého papaláše ovšem vystříhali a to mi nikdy neodpustil. Stejně na tom postu dlouho nepobyl.

Jo

Doplňuji:
Kdysi davno jsem byl na fotce v novinach jak jsem byl mali a hladil si tam kralika, pak jsem byl v televizi z nějakych reportáži ze školy.

Upravil/a: Lukasy

Jo

Vždy sa bavím na tom, ako sa ľudia tlačia pred objektív, mikrofon, provokujú pero novinára.
Najhoršie na 5 minutách slávy je strata vlastného súkromia, každý (?) na ulici vás pozná, je s vami kamarát aj keď nevie, kto ste.
Predstavte si tú krásu, predstavujú vás a teraz vyslovia meno: ´Led´, nie Bolak. (led má zlato, teda pre hostiteľa cennejší, čo na tom, že hosť sa volá ináč a je muž a nie žena, hlavne že sa môžme pochváliť celebritou…)

Ne

Ne

Ještě jsem to potěšení neměl.