Avatar uživatele

Více viz.doplňující otázky, neboť text je z důvodů složitosti problému velmi dlouhý.

Zdravím a moc potřebuji poradit. Jsem psychicky na dně a nevím co dál.

Mám přítelkyni, které bylo létě 31. let a mě je bylo v prosinci 34.let. Jsme spolu asi 4 roky. Mám ji moc rád a svatbu jsme zhruba od října 2012 plánovali na březen 2013. Přítelkyně ještě dokončuje vysokou školu, neboť ze zdravotních důvodů (sociální fóbie) ji několikrát přerušovala a nedokončila. V létě i nastoupila do zaměstnání, byla tam moc spokojená, ale bohužel ke konci listopadu tam skončila.Ztráta zaměstnání ji hodně vzala, teď je aspoň na nemocenské, ale do školy se svolením lékaře dálkově dojíždí. Dodělává poslední ročník vysoké školy technického oboru.

Svatbu máme naplánovanou na 22. března 2013, bohužel moji rodiče jsou zásadně proti, neboť si myslí, že by svatba mohla být v létě - srpen, září. Bude lepší počasí, přítelkyně bude mít dodělanou školu a bude to vše v klidu, vše bude napečeno. Moji rodiče mi pořád říkají, trvej na letním termínu, jinak kvůli svatbě třeba nedodělá školu a budeš jí živit apod. Nechtějí se o březnovém termínu vůbec bavit. Právě včera zemřel mámy otec ve věku 93.let a tak ještě bude zařizovat pohřeb a nemá na svatbu ani pomyšlení.

Bohužel moji rodiče (zvlášť moje máma) při 4-letém vztahu neměla moji přítelkyni moc v oblibě. Dost často měla proti ní různé připomínky a nebyla s ní rozhodně nadšená. Někdy bylo období v pohodě, jindy jí třeba nechtěla, aby přišla na náštěvu. Dle této situace jí přítelkyně zase neměla moc v oblibě. Přítelkyně zásadně trvá na termínu svatby 22.3.2013, jelikož je to den na který jsme se spolu domluvili a nechci nic posunovat, jelikož má obavy, že si moji rodiče (zvlášť) máma zase vymyslí v létě a svatbu nechtějí nikdy.

Včera v sobotu jsem pozval moji rodiče a přítelkyně rodiče (má pouze matku) na společné posezení do mého bytu. Přítelkyně matka nabídla mojí mámě, že se nemusí ohledně přípravy svatby o nic starat, když má tolik starostí, jen stačí přijít na svatbu. To moje matka odmítla a začala dohady mezi oběma matkami, kdy moje matka argumentovala: Vám není jedno, že vaše dcera nemá ještě hotovou školu nebo proč se tolik hrne do svatby atd. Za chviličku došlo k velmi silné hádce, že přítelkyně a její matka byla uražená, začala přítelkyně brečet jak je máme zlá a obě odjeli.

Ještě chviličku jsem měl v bytě moje rodiče a má matka častovala přítelkyni a její matku nepěknými výrazy. (to jsou fakt krávy, není s nimi řeč) Doma mi řekla, že v žádném případě mě na svatbu nepůjde a pořád mě nutí, abych se s přítelkyní rozešel, jinak mám u mojí matky úplný útlum. Nic mi nedá. Přítelkyni nechci vůbec vidět na očích jak se chovala (že byla uražená), jen nadává jaký to jsou krávy, hyeny.

Přítelkyni matky je z této situace také celé špatná, ale proti mně nemá nic zásadního. Jen kroutí na mojí matkou hlavou. Přítelkyně zase říká, jak je moje matka ubohá. Teď mám nůž na krk a musím se rozhodnout. Přítelkyni mám moc rád, ale zároveň si nechci rozhádat rodiče či se s nimi znepřátelit. Tátu mám třeba moc rád.

Bohužel obě (moje matka a přítelkyni) si trvají na svém a za žádnou cenu nepovolí. Přítelkyně tvrdí, že nebude za žádnou cenu ustupovat, jinak by si nevážila sama sebe. Buď bude svatba 22.3.2013, jinak se chce rozejít. Dokonce si přítelkyně odstěhovala z mého bytu své osobní věci, ale třeba dnes jsme spolu měli vcelku hezké odpoledne. Tvrdí, že se musím udělat silný odpor vůči rodičům. Třeba tam pak nim nějakou dobu nejít, když takový jsou. Jinak nám v budoucnu budou řídit vše. V tomto případě se chce rozejít.

Pokud mluvím s mojí matkou o přítelkyni, tak jen požaduje, abych se s ní rozešel, neboť to jsou jen krávy apod.., jak se chovali. Že mě v životě zničí a budu přítelkyni jen živit a platit. Chtěl bych připravovat svatbu v poklidné atmosféře, bez vzájemných hádek, urážek. Nedovedu si představit, že by tam moji rodiče vůbec nepřišli. To bych nechtěl dopustit. Jsem z dané situace velmi psychicky vyčerpaný a nevím kudy dál a jak to řešit, včetně ultimátu od přítelkyně.

Teď zklidní maximálně Neurol nebo se z toho snad zblázním.

Co mě poradíte?
Jak by jste reagovali v mé složité situaci?
Je lepší svatbu odložit? (ne kvůli matce, ale aktuál. hádkám)
Někdo říká, že je to vydírání ze strany přítelkyně. Co vy na to?

Díky moc za odpověď. Odpovím na případné dotazy.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

1) Děláš jako kdyby byla svatba to nejdůležitější na světě, jako kdyby to bez ní nešlo.

2) Připadá mi že co řeknou rodiče je pro tebe svatý


Když se povzneseš nad tenhle církevní přežitek, na to divadýlko pro lidi, a nebo se alespoň odhodláš žít svůj vlastní život a né život podle představ svojí matky, problém se vyřeší. Vždycky sem si myslel že naše rodina je ujetá ale oproti tý vaší máme ještě co dohánět. Řešíte doma naprostý kraviny, a co má proboha škola společnýho se svatbou? Vzchop se a přestaň být loutkou svých rodičů.

PS: Přítelkyně vypadá jako rozumnej člověk, že se odstěhovala, žít v takovýhe rodině, taky bych měl sociální fóbie.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Nic neodkládej a zachovej se jako chlap! Vezměte se třeba sami dva, ale kdy chcete vy. Opravdu potřebujete okázalou veselici?
Jakmile matce vyhovíš, příprav se na to, že to nebude poslední chvíle, kdy vám komanduje vztah. Stává se z jí onen pověstný, nenáviděný typ tchýně, která ráda řídí všechno a všechny. Jestli máš přítelkyni opravdu rád, bude tvou povinností jako manžela se o ni postarat. Jak čtu, nic před tebou nezatajuje, její psychické problémy znáš. To, že možná nebude moci sehnat práci - to není jen její věc, taková je doba a to samé se může stát i tobě - a bude i na ní, aby jako manželka pomohla tobě. O tom manželství je - ne o vypočítavosti, o níž už dopředu hovoří tvoje matka (možná má sama špatnou zkušenost). Chápu, že máti chce pro syna to nejlepší, ale forma jakou to dělá, svědčí jen o tom, jak je majetnická a citově nepřístupná. To, že je navíc vulgární už ani nemá cenu komentovat. Tím jen dává najevo, že se bojí, že ji neposlechneš. Ke sprostotě se vždycky uchylují nejistí slaboši.
S přítelkyní budeš žít ty, musíš jí být oporou, protože jiné rozhodnutí než 22. březen by znamenalo to, že když se jako bačkora podvolíš, riskuješ do budoucna daleko více hádek. Která partnerka by snesla, aby chlapeček stál vždy a ve všem za maminkou (nemyslím v rozumných věcech, ale v záměrně vyvolávaných konfliktech), která ho bude vydírat a mít za onuci. Mám za to, že matka "šéfuje" i taťuldu a asi na to budete doma zvyklí, co?
Radím ti, jakmile se nevzepřeš - i když se musíš připravit na to, že máti bude tropit scény - (jak už to u těchto zlých hysterek bývá - ale nakonec jí nezbude nic jiného, než tvé rozhodnutí přijmout), budeš mít problémy a nešťastné manželství. OK, možná stejně nevyjde - nikdo nevidí do budoucnosti, ale rozhodně jsi už ve věku, kdy bys měl o svém životě rozhodovat sám. Jestli ti jde o prachy, které ti matka "slibuje"a ne o lásku, to je pak jiná. Musíš se rozhodnout, nelitovat a žít s tím, co jsi sám chtěl.
Rozumím ti, že tě taková situace ničí, ale uvědom si, že to není tvoje chyba. Ty rozpory vyvolává tvoje matka (zní to drsně, ale smrt dědečka jí teď ještě "nahrála", tak se příprav na to, že ji kdykoli a ráda "použije"), jestli jí ustoupíš, budeš litovat. Tomu věř.
(Někdy se stává, že zlou tchýni obměkčí první vnouče. Bohužel znám i takové případy, kdy je to pak ještě horší.)


Avatar uživatele
Zlatý

Být tebou, postavila bych se na stranu své přítelkyně. Koneckonců je to tvůj život a jestli se chceš ženit v březnu, tak se ožeň. Rodiče do toho nemají co pindat... to se od nich necháš celý život mentorovat?
Já se osobně nedivím tvé přítelkyni, že se odstěhovala - taky bych nechtěla zůstat s takovým mamínkem. Důležité je, aby termín vyhovoval vám dvěma.
Když ustoupíš rodičům s termínem svatby, tak to bude pořád pokračovat - budou ti diktovat, kde máte bydlet, kdy si máte pořídit děti.
Ukaž rodučům, že jsi dospělý chlap, který si o svém životě rozhoduje sám za sebe.
A neboj se, že by na svatbu nepřišli, oni přijdou a rádi.


Avatar uživatele
Registrovaný

tak úplně nevím, jaké ženy okolo tebe jsou, ale nemáš to jednoduché. Zkus si ze všeho nejdřív promluvit s přítelkyní. Řekni, že jí máš rád, že si ji opravdu chceš vzít a chceš s ní strávit život, taky chceš rozhodovat spolu s ní o vaší budoucnosti a chceš vliv svojí matky minimalizovat. Přistupuj k tomu v klidu, mírně, pomalu, ... člověka, který křičí a stojí si plně za svým nikdo nevyslyší. Pozornost upoutáš klidem a jistotou. Přítelkyně by měla pochopit, co prožíváš, dohodněte společnou strategii, jak zvládnout vaše znepřátelené maminky. Pokud se její matka nabídla k pomoci s přípravami, přijmi to. Ona si to užije, vám dvěma to ubere starosti. Přítelkyni se pokus přimět k tomu, aby alespoň uvažovala nad svatbou až po studiích. Pokud necouvne, nevadí, ještě stále si ji chceš vzít. Nejtěžší bude diplomaticky jednat s tvojí matkou. Ta je očividně tvrdohlavá a vznětlivá osoba, která chce, aby bylo po jejím. Alespoň jsem to tak pochopila. Zkus jí po dobrém vysvětlit, jaké máte důvody ke svatbě a jak moc si přeješ, aby se jí alespoň účastnila, jak moc to pro tebe znamená. Nezapomeň podotknout, že jí budeš mít vždycky rád a nic na tom nemění to, že budeš ženatý. To určitě bude chtít slyšet.. a pokud nebude komunikovat a chtít se přizpůsobit, tak jí prostě jen pozvi a doufej, že přijde.. Jak to vypadá tak u tvých rodičů má hlavní slovo maminka. Pokud ta se "zabejčí" promluv alespoň s tátou, pozvi ho, řekni, že ho na svojí svatbě chceš a ať vezme matku s sebou. Pak už jen doufej, že se objeví :) ... Co na to víc říct? ...


Avatar uživatele
Bronzový

Panečku, to je dlouhá otázka! Podívejte, my vám můžeme radit, ale stejně se nakonec rozhodnete podle sebe... Abych řekl pravdu, takové ty rodiny, jak jsou všichni hrozně bezprostřední a všechno řeknou, co je napadne, - furt se hádají, úplně nesnáším. A ještě to odůvodňují takovými slovy jako sebeúctou nebo jak jste to psal... Jsou sakra rodina, tak ať drží pohromadě. prostě vynuťte debatu, kde budete hlavní pacifikátor, a za každou cenu udržíte debatu v klidu a na intelektuální úrovni, protože to je to, co potřebujete. Zhodnoťte sám, kdo je pro vás nejdůležitější, a podle toho se rozhodněte.


Avatar uživatele
Zlatý

No, pokud jsem tvojí mizerné češtině rozuměl správně, tak to vypadá, že ses dostal mezi dva mlýnské kameny. Těžko tady z toho, byť sáhodlouhého, textu můžu pochopit vše, vše se dozvědět, aby se z toho dal udělat objektivní závěr. Pokud ho ale po mně chceš, tak pokud tě ta ženská staví do situace: "Buď bude svatba 22.3.2013, jinak se rozejdu." a zároveň se odstěhovala. Tak to asi moc nefunguje a těžko do budoucna fungovat bude. Navíc, jak se zdá, to bude pěkný pošuk vč. té její famílie. Já bych byl na tvém místě hodně opatrný a spíše bych vyčkával. Taktéž bych si dal velkýho majzla, abych ji nepřivedl do jiného stavu. Můžeš si pěkně zasmolit. Jaký je vlastně ten důvod, že tak trvá na tom termínu?

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Rodina a vztahy

Zlatý Drap 978
Zlatý marci1 806
Zlatý quentos 628
Zlatý iceT 601
Zlatý hanulka11 536
Zlatý panenka 488
Zlatý annas 449
Zlatý led 396
Zlatý venkovan 390
Zlatý gecco 375

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.