V čom je dnešný úspech „normalizačných“ seriálov z predchádzajúceho obdobia?

Domnívám se, že úspěch seriálů spočívá v tom, že sledování televize stále zůstává jednou z nejčastějších náplní volného času.

Zájem o televizní seriály, má dlouhou tradici. diváci si tuto formu zábavy oblíbili. Možná je to protest i proti americkým či německým seriálům nebo různým telenovelám.

Socialistické seriály jsou dobře udělané i herecky obsazené,, tématika česká. Je pravda, že seriály poskytovaly divákům zábavu, ale jistým způsobem s nimi manipulovali.

Četla jsem, že „Nebezpečí televizních seriálů z období normalizace, které v poslední době stále častěji reprízuje Česká televize i komerční stanice, tkví podle historiků zejména v jejich možném působení na mladé diváky neobeznámené s tehdejší realitou. "Na ty seriály dneska diváci mohou pohlížet jako na jakési idylické pohádky,“

http://m.tyden­.cz/rubriky/kul­tura/televize/ko­munisticke-serialy-pusobi-na-mlade-jako-idylicke-pohadky_212883.html

Protože se všechna témata točila kolem komunistické strany a její vedoucí úlohy ve společnosti, domnívám se, že by se seriál měl vysílat s dalším pořadem, který by vysvětlil historické souvislosti a příběh uvedl na pravou. míru …Důležité je, aby lidé znali dějiny., poznali pravdu..

Jedno mají seriály společné – člověka se zdravým rozumem vyženou od obrazovky …
Doplňuji:
Moje nedokončená poslední věta nezapojená do kontextu působí protichůdně proti mému předchozímu vysvětlení, proč se opakované socialistické seriály líbí Dodávám, že niikoho za sledování čehokoliv neodsuzuji, respektuji názory jiných. Co člověk, to názor, to jiný vkus … .

Šlo o mé vyjádření, proč seriály nesleduji. Jedno mají seriály společné – člověka se zdravým rozumem vyženou od obrazovky, pokud si nechce u těch socalistických připomínat, že realita, kterou poznal, byla jiná , že ve většině dílů majora Zemana převládá politický kontext, že v prodejnách potravin to vypadalo jinak, že …

Dalším důvodem je i to, že ke sledování seriálu vede diváka zvědavost, jak se bude příběh vyvíjet. Člověk hlídá hodiny, aby o něco nepřišel. Jistým způsobem vzniká návyk … velký žrout času. Platí to i o současných seriálech…

Nedávno jsem sledovala Hovory H. ( noční program na ČT1). také jakýsi „seriál“, ale jiného druhu. Měla jsem ráda humor Miroslava Horníčka, nepřipadal mně primitivní, pokleslý, ale byl to humor pozorovatele života… Intelektuální klaun Horníček…Jenže kolik lidí se dívá v hodině mezi psem a vlkem na vystoupení Miroslava Horníčka a jeho hosty?

Jeden divák položil p. Horníčkovi otázku , „Dívám se na TV spolu se svou kočkou. Může ji sledování televize škodit?“ Horníček reagoval : „Vy musíte posoudit sám, které pořady jsou vhodné pro vás a které pro ni.“

Sledovat jakoukoliv TV není povinné, každý televizor má vypínač.

Upravil/a: annas

Souhlasím se všemi kolegy. Poslední větu u annas já chápu tak, že proto, aby člověk nepodlehl návyku – „nemusel“ obětovat čtvrt roku (tehdy) nebo dnes hodinu každý večer (Ulice) svého života dívání se na seriál, „měl by " se spasit útěkem a dělat něco zajímavého. Nebo ho to pohltí – pokud má na to náturu a je v situaci, kdy si podvědomě hledá únik z reality…
Jenže – znám spoustu lidí, pro které právě ty příběhy jiných lidí, ztotožnění se a spolu prožívání osudů postav je velmi důležité. A může i pomoci. Problém nastane ve chvíli, kdy je toho příliš a osoba začne vyžadovat třeba na partnerovi, aby se choval jako postava ze seriálu nebo dokonce tak vede svůj život. Lenka Termerová říkala v době největšího úspěchu Ženy za pultem, že byly obchody, kdy si kolektivy prodavaček dokonce "hrály“ na tu seriálovou partu – měly i rozděleny role.
Podle mého to trefil zejména mosoj. Je pravda, že se říká, že člověk soudí to dobré hlavně podle svého tehdejšího mládí a to nové je špatné, ale jsme – li objektivní – v tomto případě je to pravda. Spousta komerčních stanic je v tomto směru na škodu – předhánějí se v nabídce a podle toho ta úroveň scénařů a dramaturgie spíchnutá horkou jehlou vypadá. Ať byly normalizační seriály jakkoli propagandistické (nedávno mi představitel nadpor. Baláže – herec Jiří Rumpík říkal, že Chlapci a chlapi byli celí na objednávku pro ministerstvo vnitra a obrany coby agitka pro nábor do armády – jenže – byly tam dobré příběhy „ke koukání“…) Okres na severu, Nejmladší z rodu Hamrů, Třicet případů majora Zemana apod. – jedno mají společné – když se člověk vykašle na propagandu – jsou prostě dobré – příběh, herci, hudba, režie…
Takový seriál Markéty Zinnerové – My všichni školou povinní je podle mého nádhera – tolik perfektně psychologicky vykreslených postav, dokonalé příběhy, nevyumělkované, důvěryhodné. Všechno nebylo o násilí, fyzické dokonalosti postav nebo o sexu – jako v americké produkci – koho by to pořád bavilo – ale o skutečném životě. I do toho Okresu na severu ho Dietl dokázal dostat, protože jeho Pláteník byl také člověk. O legendárních Chalupářích se netřeba zmiňovat.

Klasický příklad toho, že když dva dělají totéž, stejné to fakt není je Nemocnice na kraji města – Dietlových geniálních dvacet dílů a pak ty novodobé slátaniny, které ukázaly, jak tvrdé sousto takový „matroš“ může i pro zkušené autory být.
Ovšem – doba je dnes taková, lidí je víc a jsou dost jednodušší, méně náročnější, komerčnější – nabídka je veliká. Ovšem to, že to se všemi diváky není celkově tak špatné je jasné, jakmile se do vysílání nasadí nějaká legenda z TV archivu.
A ještě maličkost – to, co se lidem tehdy předkládalo byla možná masáž, ale když podle toho žili (alespoň trochu) byla to svým způsobem výchova (ať si říká kdo chce, že i špatná), podle mého rozhodně lepší, než zlo, promiskuita, násilí a celkově nesmyslné trapárny, které se řeší v seriálech dneska – a jsou k ničemu.

1. Dietl a spol. uměli .
2. Herci uměli.
3. Seriály byly ze života, v době vysílání na venkově ustával život.
4. Po připitomělých amerických seriálech se staré serialy musí jevit jako bonbónek.
5. Ano byly ideologicky zaměřeny, ale dnes je to také a všude.

http://euserver­.parlamentnilis­ty.cz/Articles/960-byvala-reporterka-promluvila-falsovani-zpravodajstvi-propaganda-a-varovani-pred-nastupujici-diktaturou.aspx

Proč?Můj názor je ten,že v tu dobu na jiných stanicích vysílají samé blbosti.Prima 2× do roka hledá talent s Bílou,na Nově zase Superstar s pubertální Farnou,ČT1 stále dokola 3× s Donutilem.To si raději pustím Anku Holubovou.Když dávají Chalupáře,to nic ani nehledám,to je pro mě klasika.Zkuste si představit,kdyby do rolí herců,kteří hráli tehdy, byli obsazeni dnešní „umělci“ kteří jen přehrávají a s hereckým uměním to nemá nic společného.Proto si raději pustím normalizační seriál.Jedině Prima Zoom se dá sledovat.

Snad jen to, že všechny příběhy byly ze života!

Jak píše pbarbakan a Drap, taky se ráda podíván na staré dobré herce, z nichž mnozí už nežijí.

Proti dnešním kriminálkám, jsou jaksi pohodové. Netečou potoky krve, vše má svůj čas, lidé v těch starých seriálech zobrazuje spoustu obyčejnách lidí, které můžeme rozpoznat i dnes ve svém okolí

U mnohých diváků je to nostalgie,někdo jen chce znovu vidět,co měl kdysi rád…