Už na vás někdo někdy zapomněl?

Ano, najčastejšie pri mimoriadných odmenách, štátnych vyznamenaniach a finančných ohodnoteniach, tituloch, funkciách. Riešim to v pohode, žijem a zavadziam tu stále. Ale čo ma mrzí, Daňový úrad nezapomína.

Jo brácha ve školce asi mu to do smrti nezapomenu.
Má štěstí že už to nebude dlouho trvat:-))))

takové to přání k narozeninám a svátku, to se přejde, ale jednou jsme se ségrou jako malý byly v plaveckém bazénu se školou a že nás má vyznednout taťka a on nikde, nějak se špatně domluvil s mamkou kdo tedy z nich pro nás má přijít, tak jsme tam čekaly tákovou dobu až jsme se rozhodly, že pojedem domů autobusem a to jsme se bály bylo nám asi 9 roků..
už si nepamatuju jak se to doma řešilo..

Nevím, jestli to bylo přímo zapomenutí, ale opominutí určitě. V bývalé SSSR v Petrodvorci stál menší altánek, z jehož stříšky tekla proudem střídavě vždy po několika minutách voda. Když člověk chtěl odejít a špatně si to spočítal, byl celý zmáčený. Stály jsme v altánku s mámou, přestala padat voda, máma mi nic neřekla, ruku nepodala a utekla ven a já to nestihla a zůstala. Bylo mi asi 5 – 6 let, moc si toho z dětství nepamatuji, ale tohle ano, jak jsem se zoufale bála, jak moc jsem brečela, že mě tam máma nechala, že jsem zůstala úplně sama a mámu jsem skrz proudy vody ani neviděla, byla jsem z toho úplně celičká vyřízená.:-)

Každý měsíc doufám, že na mě zapomene ČEZ , RWE, Vodáci, Vodafone a Banka.
Pořád nic, mají pamět jak slon

každý večer.
Stačí, keď si drahá otvorí tie svoje limonády (rozumej ženská literatúra, tie dojemné romány o láske a ktoviečom ešte) a prestanem existovať.

(pšt, niekedy si ani nevšimne, že tam ešte nie som, že sa zašívam :)) )

Několikrát denně nám tu jistý uživatel připomíná, že na něj zapomněla v kolébce sudička, co rozdávala soudnost, zdravou míru, skromnost, ohleduplnost k ostatním a základní respekt k pravidlům komunit.