Setkali jste se někdo s nevysvětlitelnými jevy?

jojo je to divne …ale ja mam doma ponozkozrouta mam z nej divny pocit …

Ano mám, nebudu to zde však v žádném případě popisovat. Občas se něco přihodí, co si člověk nedokáže vysvětlit.

Zhruba 2–3 krát za rok mám živý sen. Končí tím , že tělo ještě spí ale já jsem vzhůru. Vnímám tedy vše okolo seba , ale nemuhu se pohnout. Ten stav se těžko vysvětluje , leč existuje. Je to vždy ,když vedu hovor na nějaké důležité téma , ten pocit , že se mnou někdo mluví a já nemohu reagovat , je nepopsatelný. nejhorší je , že většina věcí se potom stává +/- realitou. Asi nejlepší odpověď doktora je taková, že předvídám řadu kroků dopředu , atd atd. To by zabralo hodně místa. Takže jednoznačně : ANO.

Mám pár velmi zvláštních zážitků, které se vymykají lidskému chápání, ale popisovat je zde nebudu. Stačí, když řeknu, že věřím na přenosy dobré i špatné energie a na sílu lidských myšlenek.

Verte, neverte…
Každý človek sa aspoň raz stretne s javom, ktorého príčinu, nevie zdôvodniť, vysvetliť…
Vysvetľuje si to na základe svojich skúseností, znalostí a prevažne „verejných“ znalostí, spoločenských skúseností, vládnúceho svetonázoru.
Preto ten istý jav vidíme nielen rôznymi pohľadmi, ale súčasne i rovnako. Aby sme sa „neblamovali“, časť nášho pohľadu zahmlíme a prispôsobíme verejnosti. Preto je ťažke niekedy sa dopátrať skutočnosti, každý svedok povie časť videného a časť prijatých predstáv, aj keď je presvedčený, že hovorí len o videnom a nevymýšľa si. Napríklad, dieťa v horúčke bdie a cíti, ako sa vznáša, opúšťa svoje telo, pozerá na svet, prechádza časom, stáva sa z neho akýsi iný tvor… po návrate do skutočnosti, do postele rodičom rozpráva o sne, ale už prispôsobenom svojim skúsenostiam, … blúzni z horúčky, názor odborníkov,
ale môže sa to naozaj stať?
Podobne i „veštecké vidiny“, vidíte miesto, udalosť, nerozumiete tomu a prejde čas, roky… prídete na neznáme miesto, kde ste nikdy naozaj neboli, nevideli žiadne zobrazenie a máte pocit Déjà vu (opakovania sa).
Veľa závisí aj od pohľadu, ako sa na danú vec pozeráme, ako ju prijímame,…
Kto chce veriť, uverí… Kto ale nechce uveriť,… má len dve možnosti: uveriť, alebo

… (neuveriť)

Mám zkušenost,dodneška taknějak nechápu.. Ještě dvoum -mě-blízkým osobám se cosi událo-bude mi z toho mrazit ještě hodně dlouho…

hluk a lomoz v místnosti mám
neustále..projevuje se různým
lupáním ve zdi a praskáním asi
ve starém nábytku, jenže mě to
při usínání i ve spaní děsí myslím
si, když bydlím sama, že je někdo
v bytě..
mám kocourka, ale na jeho zvuky
jsem zvyklá, když chroupe v noci
granule a nevadí mi to 😁

mám, můj zemřelý otec mi poslal vzkaz. A pak znám lidi, co komunikují s anděly nebo duchy zemřelých.

Hned několikrát. Na vlastní kůži zážitek, kdy jsem zhora koukala na doktory hemžící se kolem mého těla po operaci. Všechno jsem slyšela, jen bylo těžké pochopit, proč se tolik snaží. Mně bylo přece úplně nejlíp.
Nebo cítit srdce na své dlani. Je to zvláštní, ale dodnes cítím, jak se chvělo a třáslo, ale nebilo. Dostala jsem povel: Pumpuj! Bylo 10,37. Druhý den mi řekl švagr v nemocnici, že mu srdce znovu „naskočilo“ v 10,38.
Je toho mnohem víic, z čeho mne doslova mrazí. Můj klient na účto mi před pár lety děkoval, že jeho rodina přežila díky tomu, že jsem ho zastavila.
Potřebovala jsem ještě několik informací do daňového přiznání a on mi je zapomněl nahlásit. S rodinou jel do Ostravy a já ho přinutila zastavit na posledním možném místě před vjezdem na dálnici. Rozpadla se jim převodovka a už nenastartovali. Na dálnici tehdy byla ošklivá hromadná havárie, které taktak unikli. Převodovka by na dálnici způsobila pořádnou paseku sama o sobě taky.