Avatar uživatele
Registrovaný

rozumíte tomu,co se děje na šumavě kolem kůrovce?prosím, vysvětlete mě to

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Stříbrný

Kůrovec, správně lýkožrout sežere vniřřní vrstvu kůry. Po větším napadení se přeruší cesta živin do koruny stromu a ten usychá.V nejcenějších partijích pralesa se nesmí používat chemije na hubení škůdce. V normálním lese se napadené stromy pokácí, kůra strhne a s brouky spálí.Ochránci přírody si myslí že si příroda pomůže sama. Podle lesníků tam za chvíli nebudou žádné žádné stromy. Je to rozpor mezi ochranou přírody a rozumného hospodaření z dřevní hmotou.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Zájmy "firem",jsou důležitější,nežli jakékoliv řešení.Proto tomu, co se na Šumavě děje těžko rozumět.Je to jako všude.Rozum ustupuje,před mocí peněz.Bohužel.


Avatar uživatele
Zlatý

Nelze v krátkosti problém a ten kolotoč okolo vysvětlit.
Nicméně kůrovec smrkový vždy v lese byl, ale až po vzniku smrkových monokultur se z něho stal kalamitní škůdce. V době kdy je přemnožen (je schopen v jednom roce dvou i víc generací a jedna samička klade několik desítek vajíček - larvy potom vykusováním přeruší vodivá pletiva a strom zasychá. Lýkožrot smrkový napadá starší stromy (asi od 60 let) v místech někde pod korunou (při přemnožení kde je místo na stromě s výjimkou slabší kůry).
Zdravý strom v určité míře se brání že snubní komůrku (závrt samce) zavalí pryskyřicí, oslabený strom(imisemi, suchem, po nadměrném plodném roce, poraněním, ...) se nedokáže ubránit ani menší invazi. A následně populace kůrovce prudce stoupá.
Ve zdravém lese má nezastupitelnou úlohu, zastavuje růst nemocných a poškozených stromů a připravuje dřevo k postupnému rozkladu - tvorbě humusu (až dřevo napadnou další organismy které žijí jen na mrtvém dřevě).
Ze zákona majitelé lesů jsou povinni včas likvidovat napadené stromy kůrovcem (a dalším kalamitními škůdci), ale v národních parcích v bezzásahováých zónách jiný zákon stanoví, že v těchto zónách člověk do přírodních procesů nezasahuje s tím, že výjimku povoluje ministerstvo životního prostředí.
A teď co je správně?
Pravdu mají někteří ochránci, že příroda si poradí. Je to dnes vidět, že se smrky zmlazují ze semen v zemi či mladé stromky rychle rostou když pod suchými stromy dostanou světlo a prostor.
Nicméně pravdou také je, že tyto bezzásahové zóny jsou lihní kůrožrouta který vylétává ven do hospodářských lesů kde se musí kácet. Často vznikají neúměrně velké holiny (stačí se podívat na digitální mapy Šumavy) které se následně uměle zalesňují.
Za další pokud se lýkožrout nechá žít v tak silné populaci, během několika let na Šumavě (i jinde) nebudou staré smrky, protože kůrovec se k nim prostě a jednoduše dostane a zlikviduje. Ztratíme tím nejen staré i několik stoleté smrky, ale i zdroj semen z původních (co zbyly) šumvaských smrků do doby než vyrostou jejich semenáče z přirozené obnovy.
V přirození obnově v bezzásahových zónách je také nízké zastoupení listnáčů a jiných jehličńanů než je smrk.
Třeba jedle bělokorá je na Šumavě minimálně zastoupena, takže semena moc do porostů nenalétají. A to co vzklíčí sežerou jeleni,protože jsou silně přemnoženi a jedle je pro ně pochoutkou. Stejně jako buky a další cenné dřeviny. A opět - budou ochránci jen přihlížet, protože je to bezzásahová lokalita a nebo budou jedle, buky, javory a další dřeviny ochraňovat oplocenkami apod., či budou odstřelovat jeleny.
Nejlepší ochranou proti kůrovci je rychle zpracovat stromy polámané sněhem a větrem, či oslabené imisemi než je napadne kůrovec, nejpozději do doby než z případně napadených stromů vylétne. To se na Šumavě v letech 1998 a později prakticky nestalo a kůrovec se přem nožil a potom začaly spory zda kácet či nekácet - a kůrovec se jen "chechtal" a množil.
Další ochranou je napadané stromy v době kdy v nich ještě jsou larvy porazit, oloupat a kůru s larvami spálit. Nebo rychle dřevo dostat do vody (plavení). Potom jsou to různé lapáky na bázi feromonů, lapáky z poražených stromů (především jako kontrola populace)a potom nastává ochrana pohodlnou chemií atd.
Tak to jsem se rozepsal.
Každý si musí na kůrovce udělat svůj názor. Nechat bez zásahu s tím, že kůrovec mi bude ničit okolní hospodářské lesy a i staré stromy v cenných lokalitách, těžit a dřevo vyvozit (vylétat) i z cennách zón aby se vrátily náklady a dřevo prodalo nebo i v zónách napadené (tak kde brouk žije) porazit, oloupat a na místě nechat aby dřevo se rozložilo v místě na humus, chránilo semenáčky apod s tím, že kde brouk již vylétl, stromy nechat stát k samovolnému spadnutí.
Doplňuji:
Pro Butani:
Bohužel v teorii jste dobrý, ale tím to končí. Nelze v kulturní krajině vše nechat na přírodě. Šumava byla po staletí "přestavěna" člověkem a pokud chceme nějaký přírodní návrat, bez člověka se to opět nepovede. To co tam někteří i odborně zdatní ochránci prosazují je jen a pouze přirozená obnova současných kulturních lesů, k k klasickému klimaxovému lesu ta cesta bez zásahu člověka povede staletí. Ponechat vybraná území s tím ať si přírod dělá co umí je jistě dobré, ale z těchto území nesmí unikat škodlivé, respektivě kalamitní organismy které následně poškozují kulturní krajinu. Ať je to les, zemědělské kultury apod. Poslední výkřik ekologů, že kácením v I.zónách se sníží vodohospodářské funkce lesa je úsměvné, protože lýkožrout z těchto bezzásahových zón likviduje okolní lesy kde vznikají velké holiny, kde se používá těžká lesnická technika která nadměrně poškozuje povrch půdy apod.
Když byal jedna z prvních mezinárodních konferencí o Národním parku Šumava, tak jeden ze zahraničních odborníků řekl, že pokud někde člověk hospodaří po staletí, je naivní představa, že lze činnost člověka při obnově původních lesů zcela vyloučit, ale že odhaduje zásahy člověka budou muset probíhat s postupným jejich utlumováním asi 30 -40 let. Jenže tento postřeh se mnoha ekologům a ochráncům nelíbí, tak se prakticky zapomněl.
Poslouchejte co říká Václav Cílek - myslím, že to má o Šumavě v hlavě velmi dobře srovnané na rozdíl mnoha novodobých vysokoškolský expertů které naše školy chrlí jako stroj s minimálními praktickými zkušenostmi. Co tyto "teoretické stroje" v krajině provádějí je vidět na mnoha správních řízení, vyjadřování k rozvojovým projektům apod.
Omlouvám se těm mladým absolventům, kteří se naučili naslouchat staré praktiky a zároveń vše dokáží skloubit s moderními poznatky. Je jich malinko, ale jsou jen nedostávají v naší společnosti proti radikálům prostor.


Avatar uživatele
Bronzový

Příroda si sama v tomto stádiu rozmnožení lýkožrouta už sama nepomůže.Ochránci ž.p. nemají pravdu.Ti ostatní vidí příležitost se krásně napakovat.Co se v tomto státě ještě vyrábí a prodává?Mám obavy,že kromě dřeva už asi nic.Letos ceny dřeva vystoupali na solidní ceny a tak akciovky,pily,obce vidí příležitost jak přijít k penězům.Bohužel dřeva zase tolik není,co je hladových firem vidících možnost slušného zisku.
Doplňuji:
Pro Butani: živím se v lesnictví už třicet let,byl jsem na kalamitě v roce 1976 v Krušných horách,později i na Orlíku,v Písku,Jindřichově Hradci.Sadil jsem stromky v Lužických Horách.Nemám sice tak odborné znalosti jako ty,ale něco už jsem viděl a zažil.Momentálně každý rok bojujeme s kůrovcem tady na Moravě.Jedno vím jistě,pokud se kůrovcové kolo nevybere do vzdálenosti aspoň deseti metrů v okolí postižení,je tam příští rok kůrovec znovu.O jakých pralesích se tu mluví?Původní les tu snad už není aspoň tři sta let.Jedle - ty tady živoří,douglaska to samé,omorika neuspěla v Krušných horách.Jedině snad nasadit buky.Lýkožrout už nenapadá jen staré stromy,jak to tu někdo napsal,ale jsou tu druhy které jedou vyloženě po porostech do 40.let.Sibiřský a další.Bylo to tu zavlečeno s levným nákupem dřeva z Polska a Ukrajiny.Mění se klima,oteplování a podobně,exhaláty.Není možné pěstovat les metodou starou sto let,nic už tu není jak bylo dřív.Nová doba,klima vyžadují jiné metody.Trvat na pralese mi přijde poněkud absurdní.


Avatar uživatele
Registrovaný

problem ohledně čeho že umíra šumava?
to je tím že se rozšířily bezzásahové zoný teorie at se příroda popere:-) ale už nevím cca před 4 lety kacely lesníci nakažený stromy a kurovce topily:-) aby tak ochranily jedna kve lesya taky přírodu ale tehdy jim šlo o lesy a ne o přirodu ta jim byla jedno měly dřevo na byzniss ne jako my na to se tam prochazet a na šumavu zachvilku nebude kam bude to sama shnila a souška okousana fffffffffffffffffffůůůůůůj ekologický podělaní aktivisti


Avatar uživatele
Zlatý

Jsem šumavák a na Šumavě trávím každou volnou chvilku.
Tato žabomyší válka nám zničila obrovské plochy krásných lesů a vesele se šíří dál i mimo zóny šumavského parku.
Když jsem nedávno procházel okolí Plešného jezera žasnul jsem co je tam za spoušť.
Když jsem vylezl na vrchol Plechého kde vede
česko-rakouská hranice žasnul jsem podruhé.
Nalevo zničený český les, napravo vykáceno a odděleno velkým pruhem holiny od Česka aby se brouk nemohl šířit do rakouských lesů. Jakmile není do 500 metrů strom. Brouk nedokáže přeletět a šířit se.
Výsledek ? Na rakouské straně sice holiny, které se ale začínají zelenat a dál zdravé lesy. Na české straně měsíční krajina a šíření kůrovce do dalších zdravých lesů.

Podobné, snad ještě horší je to kolem pramenů Vltavy a Modravy.
Pár fotografií odtud si můžete prohlédnout zde.

Konečně se mi to sem podařilo dostat.
http://picasaweb.google.com/…

Butani: Je mi úplně jedno jakou školu máš, ale jsem šťastný že lidí s takovýmto názorem ubývá ! Přijď se zeptat obyčejných lidí kteří žijí na Šumave celý svůj život, můžeš si pohovořit i s vysokoškolsky vzdělanými lesníky atd. Uvidíš co ti poví.
Já se po té Šumavě pohybuji mám tam přátele spolužáky i vetší část rodiny.

Výsledek mnohaleté nečinnosti je ten, že se bude kácet o mnoho více než kdyby se začalo dříve. Jestli Ti nedošlo mění na Zemi klima a to tím způsobem že to prospívá šířění kůrovce.


Avatar uživatele
Bronzový

1) Ano, rozumím tomu. Narozdíl od ostatních, kteří ti zde sdělují své názory vytvořené na základě naprosto zcestných informací z médií, se pokusím uvést, jak je to doopravy, a své názory do toho motat nebudu. Pokud máte někdo také VŠ vzdělání v oblasti životního prostředí, klidně mne opravte nebo doplňte.

2) Základním problémem celé věci je to, že drtivá většina laiků i "odborníků" není s to pochopit, že ochrana území neznamená ochranu před přírodními vlivy, "katastrofami" a podobně, ale ochranu před člověkem, jeho "moudrostí" a snahou přírodě "pomoci".

3) Zaznělo zde, jak krásně mají Rakušané oholený kopec, zatímco u nás "pokračuje kalamita". V jiných lokalitách, na česko-německé hranici, došlo v době socialismu k opačné situaci. Na naší straně tehdy holina, na německé les ponechaný svému osudu plný pahýlů suchých stromů. Po pár desítkách let dnes: Na naší straně holina (naprosto stejná jako ve výchozím stavu), na německé krásný mladý les rostoucí skrz pahýly suchých stromů.

4) Z výse uvedeného jasně plyne, a to bez potřeby jakýchkoli sebenepatrnějších diskusí, že jediným řešením je do ničeho nezasahovat a ponechat přírodu přírodě.

Nesmysly typu "v tomto stadiu si už příroda nepomůže" jsou založeny na zcela mylné představě, že optimální stav "přírody" je ten, který lahodí okamžitému pohledu lidského oka.

V těchto otázkách, má-li už náš pohled být za každou cenu antropocentrický, je nutné uvažovat v horizontu stovek let minimálně.

EDIT - venkovan:
Sice jsem rád, že se tu najde někdo, kdo se pokouší vnímat tu problematiku aspoň trochu v souvislostech, ale bohužel s vámi nemohu v mnoha věcech souhlasit.

1) Ponecháváte zcela stranou můj argument o česko-německé čáře s mladým lesem na jedné a několik desítek let nezměněnou holinou na druhé straně. To mne utvrzuje v dojmu, že se na toto téma opravdu vést diskuse nedá, protože je to jasné. Je to odpověď na vámi nastolenou otázku, zda se příroda vrátí do původního stavu lépe sama, nebo jí musí člověk vzhledem ke svým předchozím zásahům "pomáhat".

2) Václav Cílek je velmi vzdělaný a moudrý člověk, kterého si nesmírně vážím, nicméně v oblasti fytocenologie je právě on tím teoretikem, před kterými varujete. Neznám přesně jeho postoje v otázkách Šumavy, ale doporučuji, pokud se chcete dozvědět něco od člověka, který tomu opravdu rozumí, přečtěte si něco od Jiřího Sádla.

3) Pobavil jste mne tím výrokem o "chrlení mnnoha novodobých vysokoškolských expertů". Bohužel, těchto novodobých expertů je naopak tuze poskrovnu; ne že by je neměl kdo vzdělávat, ale ze strany uchazečů je o tyto obory extrémně nízký zájem. A jedním z hlavních důvodů je to, že na příslušných pozicích, kam by měli absolventi těchto oborů nastupovat, již dávno sedí ti, kteří tomu pramálo rozumí, vydávají rozhodnutí, o kterých píšete, a neplánují své pozice opustit.

Zářným příkladem výše uvedeného je donebevolající skutečnost, že se v tomto státě může přihodit, že se stane ředitelem národního parku vystudovaný marxisticko-leninistický ekonom, který se nikdy v životě odborně nezabýval ekologií nebo životním prostředím, vyjma členství a posléze předsednictví v Klubu turistů.

 

Diskuze k otázce

 

U otázky nebylo diskutováno.

 

Zajímavé otázky v kategorii Aktuality a zábava

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Aktuality a zábava

Zlatý Drap 4395
Zlatý hanulka11 2790
Zlatý led 2476
Zlatý briketka10 2269
Zlatý annas 1827
Zlatý quentos 1548
Zlatý tom004 1522
Zlatý iceT 1519
Zlatý dědapetr 1472
Zlatý mosoj 1427

Zobrazit celkový žebříček

Kategorie otázek

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.