Avatar uživatele
Bronzový

Rozdíl mezi "dvakrát tolik" a "jednou tolik"

Mám-li desetikorunu a někdo má dvakrát tolik, má dvacku. Když má ale někdo jednou tolik, má dvacku taky, nebo to špatně chápu?

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele

Původně bylo v hovorové řeči "Ještě jednou tolik". Později se v úsloví vypouštělo, ale přesto s původním významem.
Třeba nás annas poučí.
Ad Drap, jazykové zvyklosti nemusejí vždy korespondovat se suchou matematikou.

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Zlatý

Co na to odborníci.
Jednou tolik, nebo dvakrát tolik?
Z matematického či technického pohledu je užití násobku „jednou tolik“ naprosto chybné, a to proto, že pokud jakoukoli hodnotu násobíme číslem jedna („jedenkrát“ tolik), vyjde nám původní hodnota. „Jednou tolik“ by tedy mělo znamenat pouze původní množství bez násobku. „Jednou tolik brambor“ proto logicky značí, že máme jen původní množství brambor.'

Z jazykovědného pohledu – a stejně tak i z pohledu uživatelů jazyka – je ale situace jasná, jakkoli se to technikům a matematikům i mnoha dalším nebude zdát. Spojení „jednou tolik“ je po celá staletí zažité a znamená „opakované množství původní hodnoty“, a z matematicko-technického pohledu tedy vlastně „dvakrát tolik“. „Dvakrát tolik“ pak znamená dvojnásobné množství původní hodnoty a tak dále. Jazykovědci tomuto jevu říkají „vyjádření totožnosti“, kde „jednou tolik“ vyjadřuje – jak píši výš – „dvakrát tolik“.

Pokud ale ve výpovědi užijeme navíc slovo „ještě“ (např. „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál ještě jednou tolik.“), není jasné, zda máme na mysli, že jsme vyhráli dvojnásobné množství původní hodnoty, nebo „pouze“ opětovnou výhru původní hodnoty. Pak je tedy vhodné (nechceme-li sousedy naštvat tím, že jsme dvakrát tak bohatí než po první výhře) své tvrzení nějak specifikovat, například: „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to zase původních deset milionů." nebo „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to hned dvacet milionů, takže z původních deseti je jich třicet."

Jazykový sloupek
Doplňuji:
Moje doplnění bude zřejmě zbytečné, protože odpovědi už nikdo číst nebude. Ale nedá mně to. Třeba někomu poslouží později.

Díky jazykovému citu víme, že výsledný počet je v obou případech stejný, a to "dva toliky" ( = 20 korun). Otázka, Je tento výsledek součinem, nebo součtem? Dospět k němu je možné jak násobením (dvakrát tolik), tak sčítáním (jednou tolik plus ještě jednou tolik). V první větě jde tedy o součet, v druhé o součin.
Rozhodující je zájm. čísl. tolik. Jak asi slovní spojení "jednou tolik" vzniklo? Jeho původ hledejme v dobách, kdy trhovci neznali násobilku, ale uměli přidat ještě jednou totéž. Pojem čísla jedna měl patrně obzvlášť důležitou úlohu. Dokonce i v soudobé češtině je ze všech čísel nejfrekventovanější.

Stč. slovník, etymol. sl., Jazykový koutek češtiny


Avatar uživatele
Bronzový

Význam je stejný, jednou tolik je vlastně logicky špatně, ale používá se více v hovoru.


Avatar uživatele
Zlatý

Jednou tolik se chybně v hovorové řeči používá ve významu dvakrát tolik. To znamená, že pokud by měl někdo jednou tolik, tak by měl stejně.
Matematika je přesná a logická.
1 x 10 = 10
2 x 10 = 20


Avatar uživatele
Pokročilý

A nemohlo by to být v prvním případě sčítání a v druhém násobení. Pak by se vlk nažral a koza zůstane celá :)
1. Mám 10kč + ještě jednou tolik (+10) = 20kč
2. Mám 10kč - 2x tolik je 20kč


Avatar uživatele

Jednou tolik = totéž množství - násobek číslem 1(chybně chápáno jako ještě jednou tolik, což je vlastně dvojnásobné množství)
Dvakrát tolik = dvojnásobné množství - násobek číslem 2 (a tady je to bez jakýchkoliv pochyb a možností formulaci a význam zkomolit).
Máte-li desetikorunu a máte jednou tolik, tak máte pořád desetikorunu.
Má-li kamarádka dvakrát tolik, má dvacetikorunu.

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Zlatý

annas

Svou obsáhlou a vyčerpávající odpověď jsem smazala.

Avatar uživatele
Zlatý

annas

Porovnejme dvě situace: 1) Máme tři jablka a chceme jich mít jednou tolik. 2) Máme tři jablka a chceme jich mít dvakrát tolik. Kolik jablek máme? S překvapením zjistíme, že v obou případech šest. Jak je to možné?

Co znamená jednou? Především jedenkrát (jednou tři jsou tři), ale také někdy (jednou svítí slunce, jindy prší), kdysi (byl jednou jeden král), konečně (zdalipak už jednou přijde) apod. I když obezřetně zvážíme všechny uvedené významy, zjistíme, že slovo jednou je v první větě užito ve významu jedenkrát, jde tedy o číslovku násobnou stejně jako v druhé větě.

Zeptejme se jinak: Musí každé -krát znamenat násobek? Odpověď bude nekompromisní. Musí. Doplňme, že -krát vyjadřuje vždy tolikeré opakování, kolikeré udává první část složené číslovky. Jedenkrát tři je počet vzatý pouze jednou a dvakrát tři je totéž dvojmo, nemohou tedy dávat týž výsledek. Není to divné?

Posledním místem, kde by pes mohl být zakopán, je slovo tolik. To vyjadřuje míru danou kontextem (přines toho tolik, kolik uneseš), mnohost (tolik jsme toho viděli) či omezení (aspoň tolik mohu říci), popřípadě zastupuje počet nebo množství (tolik a tolik jablek). A opět jsme ve slepé uličce – v první i v druhé větě slovo tolik zastupuje tři jablka.

My ale díky jazykovému citu víme, že výsledný počet je v obou případech stejný, a to „dva toliky“ (= 6 jablek). Položme si proto otázku: Je tento výsledek součinem, nebo součtem? Dospět k němu lze jak násobením (dva krát tolik), tak sčítáním (jednou tolik plus ještě jednou tolik). V první větě jde tedy o součet, v druhé o součin.

Jak asi slovní spojení jednou tolik vzniklo? Jeho původ hledejme v dobách, kdy trhovci neznali násobilku, ale uměli přidat ještě jednou totéž. Pojem čísla jedna měl patrně obzvlášť důležitou úlohu. Dokonce i v soudobé češtině je ze všech čísel nejfrekventovanější (vyskytuje se dvakrát častěji než číslo dvě a dvacetkrát častěji než sedm či devět). Frekventovanost v jazycích našich sousedů neznám, ale nejspíš bude srovnatelná. S číslem jedna souvisí i sloveso jednat, které původně znamenalo postupně sbližovat vzdálená stanoviska prodávajícího a kupujícího v jeden bod (v naprostou shodu). První žádal mnoho, druhý nabídl málo, pozvolna slevovali či přidávali, až nakonec byli zajedno. Jednání se vleklo. Mluvíme samozřejmě o dobách, kdy chyběl nějaký „metr“.

http://www.vesmir.cz/…

Avatar uživatele

anonym

Chybí ještě vysvětlení proč? Nebyl přece důvod.

 

Zajímavé otázky v kategorii Volný čas a hobby

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Volný čas a hobby

Zlatý Drap 880
Zlatý annas 868
Zlatý quentos 860
Zlatý hanulka11 556
Zlatý mosoj 542
Zlatý led 473
Zlatý marci1 459
Zlatý gecco 385
Zlatý iceT 373
Zlatý panenka 367

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.