Recepty a vareni.

Technologie je jednoduchá Švestky se nechají přezrát, setřesou na plachtu.Nandají do sudu
Koupi se živná sul a kvasinky v cukrovém roztoku se nechají pomnožit, Přilejí ke šveskám Nádoby se uzavřou a ucházející plyn se pouští přez vodní zátku muže to být okurková láhev z vodou. Aby do kvasu nezanesly mušky octové kvašení. .Podle teploty a množství cukru v ovoci proběhne kvašení. Když přestane bublat je hotovo. Ale v pálenici se musíte objednat předem. Doma bych to nezkoušel.Se slepeckou holí se nežije lehko.Jsou na to k dostání i specialzované kuchařky.
Doplňuji:
Ovoce také začne kvasit i samo. Ve vzduchu i na ovoci jsou různé kvasinky od přírody. Pokud se užije vybraný a vyšlechtěný druh kvasinek je výsledek jistější. Záleží také na čistotě všech nádob a pomůcek.Uzavření, pak kvas neplesniví.Vinaři to mají vyzkoušené
a vypracované technologie,

Upravil/a: elektrikář

My jsme dělali kvas z meruňek-vypeckovaných, jen se sezbíraly a dal do sudu, klidně i plastového a nechali kvasit, nic se tam nepřidává, ovoce by mělo být však dobře zralé, plné cukru. Kdo přidává cukr,tak pak většinou slivovice, meruňkovice škrábe v krku.

To jsem tedy netušila, že se tam u vás také pálí indivindy.
Poptám se, kamárád pálí ze všeho, co mu doma roste a dám echo 🙂.

http://www.stre­am.cz/video/13725-jak-se-co-dela-ovocne-destilaty

Výroba
Na výrobu slivovice se používá kvas. Ve vhodné nádobě kvasí zralé ovoce nejméně 6 týdnů, při domácí výrobě se část ovoce vypeckuje a pečlivě se odstraňují stopky a nahnilé plody. Výroba se provádí v pálenici.
Výroba slivovice na Valašsku: Čisté zralé plody slivoně se uloží do sudů (dřevěných,nebo dnes většinou plastových) a nechají se zhruba 6 až 8 týdnů kvasit. Doba kvašení je závislá na teplotě, cukernatosti plodů a množství v jednom sudu. Cukernatost se měří moštoměrem při založení kvasu a při jeho dokvašení. Rozdíl nám dá orientační odhad o množství alkoholu v kvasu.
Vykvašené ovoce se vaří (pálí) při teplotě do 100 °C, kdy se odpařuje jen alkohol a v kvasu zůstávají silice, které jinak způsobují pachy a pachutě v konečném výrobku. Výpary se ochlazují a kondenzát vytéká do připravené nádoby. Tento postup se opakuje dvakrát, přičemž teprve při druhém pálení teče čistý nápoj, který je možno ochutnat. Destilát má v závislosti na počáteční cukernatosti kvasu a stavu při dokvašení přibližně 60 až 80 objemových procent alkoholu. V tomto stavu se neprojeví chuť ovoce a slivovice je dobrá jen do čaje. Ideální je ředit na 50 – 51 procent, kdy je nápoj lahodný a voňavý.
Čerstvá slivovice mívá ostřejší chuť a je lepší nechat ji uležet několik měsíců, až let. Přitom první čtyři týdny se ponechá bez zátky, chráněná je před hmyzem a prachem. Někdy se do destilátu přidávají sušené švestky, aby slivovice dostala nazlátlou barvu a více voněla. Je třeba ji ale sledovat a po zhruba třech týdnech zcedit a uložit.
Jednou z nejlepších slivoní z hlediska chuti a cukernatosti je durancie, která ochotně roste ve všech polohách a není náročná na pěstování.
Nebo chceš pár láhví poslat:-)?

http://www.la­buznik.com/re­cipe_send.php?ID=29618

http://www.stre­am.cz/video/20287-jak-se-dela-slivovice

http://necyklo­pedie.wikia.com/wi­ki/Slivovice