Souvisí to s historickým vývojem češtiny.

Výraz ráz, raz měl významy:

1. ráz, raz čísl. a přísl. I. čísl. násobená. příslovečná nářeční. 1. jednou 1, jedenkrát
2. ráz I, raz, -u m. , dnes nesklonné, v platnosti 1. čísl. zákl. jeden 1 (v počítání při povelu): raz., dva, tři..

----.

Etymologie. podle Rejzkova Etymologického slovníku

Všesl. – p. raz ‘jednotlivý případ,
úder’, r. raz ‘-krát, jednou, když’, s./ch.
râz ‘lopatka na měření obilí’.

Pozdějí obrazné pojmenování. Posun k významu ‘charakter, souhrn příznaků’ v češtině . si představíme z původního ‘úder, prudký pohyb’

Takže ráz či raz mělo upozornit, že něčí pohyby mají být rychlé. Stejně tak jako bylo třeba rychle nabírat lopatkou (rázem) obilí, tedy – na ráz – aby práce ubíhala.

Raz je kratší a zní rázněji.
😉

Když si počítám kroky do pochodu, tak abych stihnul jednu slabiku na jednu dobu. A protože se na první dobu začínalo i pochodovat je to takové svižnější, má to ráz. Když si ale řeknete při pochodu jedna, dvě tři čtyři, budou vaše pohyby pomaljejší, protože první krok uděláte za delší dobu. Srovnejte si rozpočítávadlo jedna dvě, HOnza jde, a pochod raz, dva , tři, čtyři –