Avatar uživatele
bolak

Projde voda jakoukoliv velikostí otvoru?

Chci říct, kdybych měl třeba otvor s průměrem v řádech nanometrů, prošla by i tím voda? Nebo je nějaká velikost otvoru kterou už voda neprojde ale vzduch jo?
Doplňuji:
Jde mi o tohle, kdybych cestoval třeba někde po moři, v obrovský plastový kouli, která by byla lejzrem prodírkovaná otvorama o týhle nanometrový velikosti, tak abych se neudusil, ale aby neprošla dovnitř voda, je to možný?

Že v takovýhle kouli, cestovní, kdyby byly ze strany pádla, a já bych v ní mohl cestovat, nechat se unášet proudem, nebo plout i pomocí pádel v největší bouři, aniž bych se potopil, protože vzduch by dovnitř prošel čili mě by to nadnášelo, ale voda by se dovnitř nedostala, takže třeba i kdyby nastalo zemětřesení a celej svět by zaplavila voda, tak já bych přežil, a nějak už bych se doplácal…na tu archu co tu pak má plout, nebo do nějaký jiný obří spermobanky

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: bolak

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? gagaga, Houslovyklic před 3434 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
gecco

Nelze tak jednoduše říct, jak velkým otvorem voda už neprojde, zatímco ještě „vzduch“ ano. Navíc – voda je sloučenina a vzduch směs plynů (takže záleží na „velikosti otvoru“, který plyn ještě projde a který ne (např. molekuly vodíku ´vesele´ prochází i běžnými – jinak nepropustnými, materiály – třeba kovy).
Záleží na na materiálu (viz kapilární elevace vs deprese) a přetlaku vody/vzduchu.
😉
Ale určitě „je nějaká velikost otvoru kterou už voda neprojde ale vzduch jo“.
Doplňuji:
K Doplnění:

  1. odstavec – je to možný, ba dokonce i (poměrně snadno) proveditelný
  2. odstavec – tady už se dostáváme k nepochopení principu (čili blábolům)
  1. pádla (spíše vesla – je mezi nimi rozdíl), unášení proudem, bouře – OK
  2. „protože vzduch by dovnitř prošel čili mě by to nadnášelo“ – blábol – podstatné by bylo, aby
  1. šel dovnitř vzduch (abys mohl dýchat)
  2. nešla dovnitř voda, aby ten vzduch nevytlačila
  3. byla konstrukce natolik pevná, aby ji tlak (hydrostatický, větru, bouře…) nerozdrtil
  1. „i kdyby nastalo zemětřesení“ – blábol – v čem je horší tsunami, než „bouře“
  2. „na tu archu“ – blábol – tahle koule by byla archou, koukej ji zásobit ´párem od každého druhu…´ – nebo raději dvěma páry, taky aby bylo cestou co jíst
  3. „jiný obří spermobanky“ – blábol – spermobanky (v tomto případě spíše genobanky) mají ´onačejší´ zabezpečení

___

Hele – kam na tyhle nápady chodíš???
😉

Upravil/a: gecco

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
setapouch

Takhle funguje např. gore-tex. Jsou v něm díry tak malé, že voda neprojde, ale tak velké, že vodní pára ano.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
mosoj

Jde to říct jednoduše. Voda má velikost molekuly cca 1 nanometr. Takže teoreticky projde otvorem této velikosti. Voda má však povrchové napětí které zabrání volnému toku a bude potřeba nějaký tlak, nebo otvory o něco větší.

Toto řeší celkem nový obor nanotechnologie.
S plynem to bude podobné, bez toho povrchového napětí.

http://www.szu­.cz/uploads/do­cuments/cpl/Ma­terily_ze_semi­naru/Materialy_2008/krec­kova_18.9.08.pdf
Doplňuji:
Jeden nanometr je miliardtina metru.

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Me­tr

Upravil/a: mosoj

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Awe

Nejde ani tak o velikost otvorů jako o tlak…I přes mikroskopickou dírku díky dostatečnému tlaku voda proteče…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Tady nejde o velikost otvoru a velikost molekuly vody, tedy jejich poměr. Počítal jsi s tím, že budeš dýchat a potit se, tedy si budeš vytvářet vodu ve své kouli. Když nesmí žádná voda vstoupit z vnějšku, tak to co vydáš, nikam neunikne. V jaké hloubce budeš – bude to ponorka, – pak tlak závisí na hloubce a některé materiály nevydrží tlak. Taky je třeba vzít v úvahu i osmotický tlak, koncentraci soli, která s tím souvisí. A tsunami, vodní bouře atd tě může vrhnout na skálu a v kouli bude díra – potopíš se. Tedy kromě technických problémů, dostatek zásob vzhledem k velikosti plavidla a způsob řízení je třeba vzít v úvahu také vlastní osobu. Nemůže tě náhodou nějaká situace tak rozhodit, že propadneš panice?
A zeptej se sám sebe, zda jsi opravdu pro lidstvo tak důležitý, abys přežil potopu?

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
bolak

Kelt: Jak to může být ponorka, když píšu že voda se tam nedostane a vzduch jí bude nadnášet, takže se nemůže potopit?

před 3430 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
gecco

Ad Setapouch – to je právě krásný příklad kapilární deprese – molekuly vodní páry a vody v kapalném stavu jsou cca stejně veliké, ale pára projde, zatímco kapalina se na nesmáčivém povrchu ´zarazí´.

před 3435 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
mosoj

Co se týká goretexu tak zde jde velikost kapky vody ( zde se právě uplatňuje to povrchové napětí které tvoří kapku vody!! a molekuly páry ( pára žádné kapky netvoří). Velikost kapky vody je větší než molekula páry.
Depresi dostanu já z Odpovědí.

http://www.spor­tisimo.cz/porad­na/technologi­e/gore-tex/

před 3434 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
mosoj

A je něco co by nutilo ten vzduch tlačit se dovnitř koule.
Spíš bude plyn proudit ven, protože tam budeš pouštět strachy plyny.

před 3434 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
bolak

To budu, ale to nevadí, já jsem si vymyslel takovej vynález, je to takovej trychtýřek do konečníčku s nastavitelnou velikostí hrdla, a ten si tam našpuntuju,nastavím tam nanometry, a všechny prdíky mě budou tó, vyprchávat ze mě po douškách, takže když tam bude se mnou dáma, tak nebude cítit nic. Nebo teda bude to tam trošku smrdět, ale tak málo a tak konstantně, že to bude vypadat jako moje přirozená vůně, takže ona nic nepozná. To ji doběhnu, he he. Podobně funguje download limiter, tam taky můžu stáhnout 10 giga za den a nikoho tím neomezuju, ale ten se nikam nemusí strkat.

před 3434 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
gecco

„Velikost kapky vody je větší než molekula páry.“
😉
Naprosto souhlasím.
Jen si dovolím tento výrok mírňounce upravit.
Velikost KAPKY vody je větší než velikost MOLEKULY VODNÍ PÁRY.
Zejména proto, že kapku (teoreticky obvykle, v praxi nikdy) netvoří jedna molekula vody.
___
Mosoji, nechytejte depresi, nemá to smysl – někdy stačí přemýšlet. Pokud jde totiž o „nanotechnologie“, musíte uvažovat v „nano-“ – tedy na kapky zapomeňte, nanokapka neexistuje.

😁

před 3434 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek