Avatar uživatele
RyuzakiKate

Proč si v dopravních prostředcích většina lidí radši postojí, než aby si k někomu přisedli?

Tento jev sleduji už dlouhou dobu a vždycky mi to vrtalo hlavou. Když jsem jezdila autobusem a všechna dvojsedadla byla už obsazena jedním člověkem, tak přistupující zhodnotil situaci a radši si postál. Když někdo případně vystoupil, tak si sedl. Ve vlaku to ale nevídám, pouze v autobuse, MHD, trolejbusech atp. To je takový problém si vybrat někoho sympatického, mile se usmát a zeptat se, jestli si můžu přisednout? A když to udělám, tak spousta lidí hodí jen otrávenej výraz, ani neodpoví a jen si třeba sundají tašku ze sedadla. Já bych byla spíš ráda, kdyby si ke mně někdo přisednul…

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 7Pro koho je otázka zajímavá? annas, iceT, bolak, Sůwa, Poklička, Klára K., gagaga před 3838 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
bolak

Jednak je to tím co píše mowla, protože kdybys jela autobusem do Hamburku, tak už by sis asi taky sedla :) a naopak když jedu vlakem jen jednu zastávku, tak zůstávám hned u dveří a nikam se necpu.

Druhak je to šíří uličky, která je ve vlaku mnohem užší než třeba v městský hromadný a prakticky nemáš kam se hnout, a každou zastávku by ses dostávala do podřízený pozice tím že bys musela uhejbat desítkám nastu a vystupujících, který by ti dávali otrávenejma pohledama najevo že je zdržuješ a pleteš se tam kde nemáš, a ještě se jim omlouvat.

Ale hlavním důvodem jsou podle mě madla, který prostě v autobuse jsou a ve vlaku ne, takže zaprvý ve vlaku bez madla neudržíš rovnováhu a za druhý v autobuse si řekneš „hele madlo“ a hned máš nutkání se ho chytit, no a v sedě na něj nedošáhneš…

Lidi sou jak v tomhle ohledu jak vopice, viděj něco co jinde není a hned maj potřebu to nějak využít, vochmatat, pověsit se na to. Já říkám dej do vlaku houpačku a uvidíš že se na ní někdo bude houpat.

Doplňuji:
A možná v tom hraje roli trochu i psychologickej faktor, protože za dráhu lidi zaplatěj v průměru určitě víc jak za jednu jízdu MHDčkem, a člověk si řekne: a tož kurva takový prachy to stojí, tak aspoň pojedu jako jemnostpán..

Upravil/a: bolak

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
anonym

Nevím, jestli odpovím za většinu – ale za sebe mohu.
😉
Nerad si přisedávám proto, že mám relativně velký ´osobní prostor´ a nechci si jej nechat vedlesedící/m/i na­rušovat. Nechci v dopravních prostředcích navazovat ani ten minimální kontakt, který spočívá v dotazu, zda si přisednout mohu – není to „problém“, ale v MHD mi ta krátká doba cestování prostě za to nestojí.
A tím současně odpovídám i na otázku, proč se tohle, zřejmě, častěji děje v MHD, než ve vlacích – vlakem člověk – obvykle, cestuje na větší vzdálenost a tím i delší dobu. Takže pro mne svou roli hraje jednak to, že v přítomnosti spolucestujících strávím delší čas (a tím může navázání kontaktu být smysluplnější) a samozřejmě i pohodlí – je rozdíl stát v uličce několik minut nebo několik desítek minut.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Shady

třeba se bojí zeptat jestli si můžou přisednout.Já bych byl rád když by si vedle mě v buse sedla kočka

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
postcd

nekdy se mi nechce sedet naproti nekomu, to si radsi postojim, protoze vetsinu dne prosedim

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
iceT

Tak já třeba si nesedám v MHD,protože na těch pár zastávek to nemá cenu,obzvláště když je narváno,a třeba tak smýšlí vícero lidí,když nastoupí na jedné zastávce a na další vystoupí,přitom třeba na bus čekají deset minut a za dvě minuty vystoupí.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek