Proč se září říká september, když je september – sedmý a září je devátý měsíc roku? Stejně tak říjen – october-

Mnoho jazykov, vrátane slovenčiny, používa názvy mesiacov založené na latinčine. Napriek tomu niektoré krajiny, napr. Česko alebo Poľsko, používajú úplne iné názvy.

• Január – Januarius, pomenovaný podľa boha menom Janus.
• Február – Februarius, pomenovaný podľa očistného festivalu Februa.
• Marec – Martius, pomenovaný podľa boha menom Mars.
• Apríl – Aprilis, pomenovaný buď podľa bohyne Afrodity alebo podľa latinského slova aperire, čo znamená otvoriť.
• Máj – Maius, pravdepodobne pomenovaný podľa bohyne menom Maia
• Jún – Junius, pravdepodobne pomenovaný podľa boha menom Juno.
• Júl – Julius, pomenovaný podľa Júlia Caesara v roku 44 pr.Kr.. Predtým sa nazýval Quintilis, bol to názov odvodený od slova quintus, teda piaty, pretože to bol piaty mesiac v rímskom kalendári.
• August – Augustus, pomenovaný po cisárovi menom Augustus v roku 8 pr.Kr.
• September – September, od slova septem, čiže sedem, pretože to bol siedmy mesiac v starom rímskom kalendári.
• Október – October, od slova octo, čiže osem, pretože to bol ôsmy mesiac v rímskom kalendári.
• November – November, od slova novem, čiže deväť, pretože to bol deviaty mesiac v rímskom kalendári.
• December – December, od slova decem, čiže desať, pretože to bol desiaty mesiac v starom rímskom kalendári.

1. september… – protože původně byl počátečním měsícem březen
2. julius – na počest měsíce narození Julia Cesara
3. august (augustus) – na počest Augusta, který kalendář reformoval
4. počty dnů – tady – http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Srpen – si počti o úpravách počtu dnů

Zdroj: wiki

Ve starém římském kalendáři (před Juliem Cesarem) to bylo tak, že rok měl 355 dnů a měsíc Mercerius vkládali kněží (pontifikové) přibližně jednou za dva roky ke konci měsíce Februaria. Neexistovalo pravidlo, jak bude dlouhý a kdy ho tam vloží nebo ne. Mělo to vlastně stejný účel jako mají nyní přestupné roky.

Starý římský kalendář začínal březnem (Martius) jako prvním měsícem. Pak následovaly Aprilis, Maius, Junius, Quintilis (5. viz kvinta), Sextilis (6. viz sexta), September (7. viz septima) atd. V zimě byla zima, nemakalo se a tedy nebyl důvod počítat čas. Až později se přidaly na začátek roku dva měsíce Januarius a Februarius. Měsíc Quintilis byl přejmenován na Julius na počest C. Julia Caesara. A po tom příkladu další měsíc po Octavianovi, Caesarovu adoptivním synu, kterého, když se stal principem, titulovali Augustus tj. Vznešený. Pak toho přejmenovávání nechali. Asi jim došlo, že těch měsíců zas není tolik a že by jim brzy došly…;-)