Avatar uživatele
Damiana

Proč se vánočka zaplétá právě do známého, „copatého“ tvaru?

Doplňuji:
Děkuji Annas a Hanulce za zajímavé informace. Třeba to, že se někdy do vánočky dával i česnek nebo petržel – to si tedy moc nedovedu představit. To bych spíš vydržela u té její přípravy skákat do výšky – to by se prý správně také mělo…:-)
A to jsem fakt nevěděla. Ani jsem vánočku nebrala tak moc vážně. Jako takový významný symbol. Spíš mě vždycky zajímalo, jestli je hodně nadýchaná a jemná. 🙂

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 10Pro koho je otázka zajímavá? annas, quentos, manon, aramah, iceT, johana 56, hanulka11, tom004, Lucijej, anonym před 4171 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Odpoveď byla označena jako užitečná

Vložila jsem otázku:
Kdy se poprvé začala péct vánočka jako symbol Vánoc? Proč má devět pramenů? Co symbolizují?
Hanulčin odkaz.

http://clanky­.vareni.cz/va­nocka-pecivo-nasich-babicek/

Doplnila jsem ještě něco navíc.

Pletence mají připomínat malého Ježíška zabaleného v peřince.
Pletení vánočky do kříže má svůj symbolický význam. Spodní prameny představují zemi, slunce, vodu a vzduch, prostřední tři prameny symbolizují rozum, vůli a cit a vrchní dva prameny spojují vědění a lásku. Popraskaná či připálená vánočka znamenala neštěstí a z pečení vánočky se stal rituál se svými specifickými pravidly. Hospodyně musela být oblečena do bílé zástěry, bílého čapce a po celou dobu nesměla promluvit. O skutečném zapálení pro věc svědčí i to, že během kynutí kuchařka skákala do výšky, aby těsto dobře vyběhlo.

http://vanocka­.apetitonline­.cz/360-Historie-vanocky.html

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
hanulka11

Vánočky neměly vždy tvar pletené housky. Někde to bylo pečivo nepletené podlouhlého tvaru. Právě to se nejčastěji nazývalo celtami (z německého zelten), místy se tak děje dosud. Zhotovit pletenici nebylo totiž jednoduchou záležitostí, právě tak jako ji upéci a hlavně – dobře upéci. Proto se kolem přípravy těsta a pečení udržovaly různé zvyky, které domněle zajišťovaly zdar. Hospodyně měla zadělávat v bílé zástěře a šátku, neměla mluvit, při kynutí měla vyskakovat do výše apod. Dávným zvykem bylo zapékání mince. Kdo ji při krájení našel, bude zdráv, bohatý, štědrý. Připálená nebo „trhlá“ vánočka věštila nezdar. Každá hospodyně ovšem neuměla vánočku úplést. Pak si pomáhala tím, že těsto kladla do hliněné formy ve tvaru vánočky a v ní je pekla. Velikosti pletenic byly různé a samozřejmě i jejich kvalita a volba koření k ochucení. Některé zmínky v literatuře, vyobrazení a konečně i vánočky, které nesou „daráčci“ Ježíškovi, svědčí o tom, že to bylo pečivo i přes metr dlouhé. Upéci velké vánočky si mohli dovolit jen ti, kteří měli dostatečně velkou pec, respektive velký otvor do ní, zvaný „čelusti“. Někde bývalo zvykem, že si hospodyně udělala vánočku doma a donesla ji k pekaři upéci zřídka přinášely ženy těsto, pekař vánočku zhotovil a upekl. I dnes se vánočka stala nedílnou součástí vánoc a plete se ze sedmi pramenů (nejčastěji ze čtyř) anebo upletou celou vánočku najednou ze šesti pramenů.. Tradiční vánoční sladkostí v Německu je od 15. století štola.

http://www.re­ceptyonline.cz/va­nocka--518.html
Doplňuji:
tak já peču jemnou ,ale těžkou /máslovou / s hodně mandlemi a spoustou rozinek- nadýchaná nám nechutná

Upravil/a: hanulka11

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Damiana

ad Hanulka11: Tchýně peče také takovou hutnou, někdy je skoro jako biskupský chlebíček, ale já osobně mám ráda víc péřovou, ale zase nesmí být moc suchá. Vláčná, hodně jemná, málo sladká – ale stejně jí ještě „líznu“ máslem…:-) Je zajímavé, že je mi vánočka celý rok ukradená, ale jak spadne z nebe první sněhová vločka, už po ní pasu a těším se na snídani o Štědrém dni…:-)

před 4171 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek