Proč se sloveso „běžet“ používá i ve významu „jít“?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Sloveso běžet = ned. utíkati, spěchati, rychle jíti; familiárně (domácky). jít. Kvůli tomu, že něčí běh připomíná rychlou chůzi, stejně naopak.

Běžet a běhat jsou obě pohybová slovesa, obě nedokonavá. Není mezi nimi významový rozdíl, jak uvádějí jazykovědci, obě jsou považovaná za neutrální.

Původně bylo sloveso běhati od běgti, běg. Hláskovými změnami g v h vzniklo sloveso běhati. Další hlásková změna h v ž vznikla při vokalizací jerů vzhledem k jejich postavení – např. běžím – při časování atd..
Infinitiv běžeti pak vznikl jako protiklad k ležeti – užívalo se často ve rčení – jak to běží a leží, kdo nevěří, ať tam běží apod.

Podle Machkova Etymologického slovníku

.

Upravil/a: annas

V některých kontextech jde o synonymum. Například „běž pro pivo“ je totéž co „jdi pro pivo“. Tento pokyn se víže k danému momentu a vyzývá k jednorázové akci. Pokyn k pravidelné nebo opakované činnosti by zněl „běhej pro pivo“ resp. „choď pro pivo“. Podobně „běžet“ popisuje momentální činnost a „běhat“ popisuje opakovanou nebo pravidelnou činnost. Např. „jednou týdně běhám“ a „běžím na vlak“. Rozdíl je podobný jako v angličtině „I run once a week“ a „I'm running to catch a train“.
Je to jedna z mnoha drobných pastiček češtiny, které ji činí krásnou. A pro které nezávidím zahraničním studentům češtiny jejich těžký úděl 🙂

Protože ani sami češi neumí češtinu používat… jak říkám, zbytečný jazyk.