Proč se odsuzuje něčí víra, která neubližuje?

Promiň, ale mám z tebe pocit, že kážeš vodu a sám piješ víno :) Vyčítáš druhým, že odsuzují něčí víru, ale sám přitom děláš podobnou neférovost: odsuzuješ druhý na základě zažitých stereotypů. Píšeš o fanaticích – a jako příklad dáváš Muslimy. Píšeš o „uvrtávačích“ – a za názorný příklad ti slouží jehovisti. Jasně, často se tam opravdu dá vložit rovnítko, tj. muslimi=fanatici, jehovisti=uvrtá­vači… Ale rozhodně to tak neplatí na 100%. Mimochodem – nějak ti z toho výčtu vypadlo třeba křesťanství. Myslíš, že křesťané jsou vzorem všech ctností?! No věř tomu, že ne :)) Zase je to individuální – a tak je to potřeba brát. Řeknu ti jedno: poznala jsem přes internet spoustu lidí: černých, bílých i žlutých, muslimů i křesťanů. A zažila jsem jeden paradox, který mi tady v Česku jen málokdo věří: ti „mí“ muslimové byli/jsou naprosto mírumilovní, snášenliví a tolerantní kluci/holky, zatímco ti s křesťanským přesvědčením byli úplní magoři magorští (sprominutím). Většina těch mých muslimských kamarádů je dokonce úplně bez víry: na islám nadávají kudy chodí a Alláha proklínají do horoucích pekel :D A když už některý z nich islám vyznává, vyznává si ho sám pro sebe. NIKDY mi ho nevnucovali, nikdy nevelebili Alláha v každé druhé větě, nikdy neměli tendence mě obracet na víru. Přísahám, že nekecám.
Zato ti křesťané mě pili krev vážně pořádně. Když jsme se poznali, brali jako naprostou samozřejmost, že jsem taky věřící: neděli co neděli se mě ptali, jaká byla mše, jak jsem si „užila blízkost Boha“ a jak se těším na další mši. DLOUHO jsem měla strach přiznat jim barvu, tj. že jsem nevěřící až do morku kostí. Jednou jsem tu odvahu sebrala a vybalila to na ně. Koukali jak péra, ale prý že je to moje věc. Tohle sice řekli, ale nechovali se podle toho: pořád mleli o tom, jak je „poznání Boha“ povznášející zkušeností a že je mrzí ZA MĚ, že se o tyto krásy dobrovolně ochuzuju. Nejšílenější bylo číst ty jejich statusy a komentáře na Facebooku: to byl za každým slovem dovětek „God bless you“ nebo „Amen“…nepamatuju si, že by kdy napsali jeden jediný normální status. Oni tam citovali jen pasáže z Bible, příp. si vzájemně sdělovali zážitky z bohoslužeb. Jak jsem nikdy nic proti nikomu neměla, tak tehdy jsem na chvilku začala nenávidět všechny křesťany. Pak jsem si uvědomila to, co jsem řekla i tobě: každý člověk je individualita, a tak ho musíme vnímat a soudit. Fanatici jsou v každým náboženství, stejně jako ti „uvrtávači“ a jiní poděsi. Problém je jako vždycky v lidech: každý si myslí, že jen ta jeho víra je ta jediná a správná – a všichni ostatní jsou „divní“. Lidem chybí tolerance a nadhled celkově – věř mi, že to není žádná zaujatost jen proti některým konkrétním náboženstvím. Co se s tím dá dělat?! Dokud si lidi neuvědomí, jak zhoubná ta jejich nesnášenlivost je, tak se nic moc dělat nedá. Neexistuje člověk, který by dokázal sjednat mír a klid na celým světě… to LIDI musí chtít! Když si každý sjedná „mír a klid“ uvnitř sám sebe, teprve pak mír prostoupí celým světem :)) Vždycky říkám, že by bylo nejlepší všechna náboženství s okamžitou platností zrušit. Jenže asi by to nebylo fér, protože chápu, že některým lidem ta jejich víra opravdu „něco“ dává a prosvětluje jejich životy. Stejně jako já mám právo nevěřit, oni by zas měli mít to právo věřit. Kompromis se evidentně najít nedá, takže nezbývá než abychom si všichni osvojili životní motto: „Žij a nechej žít…“

Ať si každý věří čemu chce,je mi to šumafuk.Hlavně,ať tím neobtěžuje druhé.
Doplňuji:
Páni Barnajko-tys jim to nandala!Dobrý!

Upravil/a: anonym

A jak se to pozná ?? Každý je přesvědčen, že ta jeho víra je nejlepší. A žádná víra se nehlásí k tomu, že by chtěla nějaké zlo /snad kromě satanistů/

jakékoliv náboženství je špatné.

víra jako taková ne – protože věřící, každý věřící (v cokoli), nebude přesvědčovat o své víře ostatní (aspoň tomu, doufám, tak je) nepřesvědčuje, kdežto náboženství to pokládá za své poslaní (obracet bezvěrce, jinověrce).

tedy: víra neubližuje.
spíš – náboženství.