Avatar uživatele
annas

Proč se nedaří tak, jak by se dařit mělo?

Nestává se vám občas, že když nesete na tácku křehké skleničky nebo hrnky s kávou, že dojde ke katastrofě? Zakopnete, skleničky rozbijete, kávu rozlijete, i když si v duchu říkáte: Jenom teď nezakopnout! Proč to tak je?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 15Pro koho je otázka zajímavá? anonym, led, dudu, anonym, iceT, Andělé, hanulka11, fablen, Deli, fcoop, Pájo, Damiana, briketka10, Illines, anonym před 4444 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Sůwa

To víš, že se mi to stává, naposledy ve čtvrtek a ještě to bylo v klubu, kde ze mne měli všichni legraci. Postupně se mi podařilo všechno shodit ze stolu, když mi po třetí spadla kabelka, tak mi radili, ať už ji tam nechám. Pak se jedné paní udělalo zle, já jsem ji jela doprovodit a smůla se mne pustila. V takový „den blbec“ je nejlepší vlézt si do postele s knížkou a na nic nesahat. Naštěstí to není každý den:-).
Jestli s tím nesouvisí Murphyho zákony.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
WeeBear

Připomíná mi to kterýsi den minulého týdne.

Je večer, nálada se pohybuje hluboko pod bodem mrazu. Vypínám počítač a do pokoje si nesu skleničku s vodou. Pod nohami mi proběhne kocour, který má hravou náladu – lekla jsem se a všude okolo mě je plno střepů a voda. Cestou pro hadřík, abych to utřela zakopnu a natáhnu se v předsíni. Když už dojdu do pokoje, byť bez skleničky, beru si z kraje postele pyžamo, bohužel se mi ramínko od tílka zaplete do ostnu kaktusu, který jím minu a kaktus mi padá do postele. Všude je hlína. Jdu pro vysavač, kabel dám do zásuvky a ejhle, vůbec se se mnou nebaví. Jakoby snad nešel proud. Nakonec ho svépomocí zprovozním, uklidím binec a radši ten den jdu zaspat..

Jsou samozřejmě i horší dny. 🙂 Bohužel jsem nenašla logické vysvětlení pro tyto jevy. Obzvlášť, když je jich tolik hned po sobě.

Nebo to stačí objasnit rčením „Když se se*e, tak se se*e“?, nebo „Zákon schválnosti funguje dokonale“?, a nebo je v tom nějaká magie? 🙂

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
hanulka11

Tak to bývá se vším nač se moc soustředíš …na čem člověku obzvlášť ,záleží to se většinou pokazí …podle mne zákon schválnosti

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
fablen

Murphyho zákony fungují

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Illines

Annas,nestava , je to mozne tim ,ze si vseho krehkeho cenim a proto se snazim byt moooc opatrna.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
fcoop

Velitel útvaru se vrátí ze štábu a dozorčí mu podává hlášení – za jeho nepřítomnosti k žádné mimořádné události nedošlo.
Až, jak říká, na jednu zlomenou lopatu.
„Jakou lopatu?“
„Zlomila se, když jsme zakopávali služebního psa.“
„Proč jste proboha zakopali našeho Žeryka“?
„Protože pokousal hasiče“.
„Co tady dělali hasiči“?
„Pokoušeli se uhasit muničák“.
„A“?
„Bohužel,celý to šlo do vzduchu“.
„Co teda dělal můj zástupce“?
„Honil zloděje“
„Jaký zloděje,prokrista“?
„Ty,co ukradli zástavu“.
„Chytili jste je“?
„Bohužel,zdrhli i s ní“.
„Kde je,chlap mizerná“?
„V márnici,on se zastřelil“.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Ano,stává,hlavně když mám návštěvu.Je to asi právě tím soustředěním.Když ne,mám jediný vysvětlení,jsem nemehlo!

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Na Vaší otázku,annas,bych mohl na takové téma napsat knihu odpovědí.Kolikrát se člověk snaží,třeba jako mně,když jsem v počátku manželství chtěl pohostit oběděm rodiče ženy,aby vše vyšlo par excellence. Podával jsem k obědu krásně upečeného králika,ale s první ukousnutí sousta se mi zkřivil ksicht.Králika jsem zapomněl posolit.Rodiče to brali sportovně,dosolili a s chutí snědli.A podobných případů bylo spousta a věřím,že budou i nadále.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

V dnešnej dobe plnej stresov človek zabúda, že aj jednoduché činnosti vyžadujú určitú pozornosť. Telo sa neustále chveje, myšlienky behajú (ako bezdomovci ku kontajnerom) a malá chviľka pozornosti sa „zabúda“ pri spoločnosti…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
SINGO

Viděla si vynikající dokument „Tajemství“ (http://www.csfd­.cz/film/229950-tajemstvi/)?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Damiana

Jasně, že stává, pravidelně.
Je to o přemíře soustředění a strachu z toho, že něco, co ted´ závisí pouze na mne, pokazím. A také nesnáším ten pocit, že mám jen jeden pokus – pak to zničím. To na mne funguje naprosto spolehlivě. Takže – když liji do úzkého hrdla láhve obyčejnou vodu je to OK, ale jak přelévám třeba ředidlo, rozliji to. Lepící tapetu nalepím zásadně křivě, stejně jako fólii na tablet či telefon. Natírám-li něco a nesmím přetáhnout, opatlám to druhou rukou.

Murphy o tom píše, já to zažívám. Klasika je tenhle zákon:
Škoda způsobená snahou o záchranu padajícího předmětu
je vždy mnohokrát větší, než škoda způsobená samotným jeho pádem.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
mojitek

To je právě proto,že se na to moc soustředíte,jste v napjetí a koordinace svalů,rovnováhy nefunguje na stopro.Malý příklad : uděláte si třeba na chodníku lajnu širokou 20cm -tu bez problémů projdete.Uděláte li to samé ve výšce třeba 20 metrů..je to pro většinu lidí neproveditelné..

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek